mates píše:
Mne to malinko prijde prijde jako nahazeny noty od stolu na papir a ted to vsichni hrajte. Malinko to u mne postrada hlavu a patu. Je to malinko nezazivny. Tuzar mi v tomto prijde lepsi a cloveka oslovi a ne odpudi.
Tuzar ma ty cviceni takovy plynulejsi, do pochodu a prijemne se poslouchaj Kdyzto ty Vajglovi jsou tokovy akademicky, krkolomny, nezazivny.
Tedy uprimne jsem je jeste nezkousel, jen posuzuji co jsem je prolistoval v obchode.
joo...tak možná, až se do nich zahloubáš trochu víc, zjistíš, že ty naházený noty od stolu jsou koncipovaný jako skladby s opakováním a proplétáním témat
Prostě jsem si s tím dal trochu víc práce, než se ti při listování v obchodě zazdálo
Jinak díky za všechny názory, proč je ta knížka nasazená obtížností trochu výš, co má procvičit atd najdete na mých stránkách v záložce Výukové programy/Etudy pro malý buben.
Ale rozumím třeba stanovisku Atleta, že ho tohle pojetí bubnování nezajímá a je to ok.
Ještě k té "nehratelnosti"-je fakt, že když jsem si pak všechna cvičení zkoušel projet ve finálních tempech, sám sobě jsem nadával, co jsem to vymyslel za prasečinu
, ale zároveň mě vždycky baví takovéhle oříšky rozlousknout a v tom je možná základ nějakého "upgrade" v jakémkoli cvičení na nástroj. V každém případě když se mi povedlo nalouskat docela rychle ty etudy na nahrávku (točil jsem to na chalupě na kazeťák postupem "to už je dobrý, kašlu na to a jedu dál
"), tak si myslím, že když se do toho zažere nějakej zvídavej mlaďas, dá to levou zadní. A třeba ho to bude inspirovat k jinému pohledu na bubínek a jeho výrazové možnosti. A o to tak ňák vlastně šlo