Ludwigový nebe
Ludwigový nebe
Všechno je to majetek jednoho chlápka. Až na dva stříbrný sety všechny Keystone značky. Tomu říkám bubny!!
Konfigurace Club Date, Downbeat a Classic.
Zvlášť v těch beatlesáckejch musí bejt tisíce dolarů.
Konfigurace Club Date, Downbeat a Classic.
Zvlášť v těch beatlesáckejch musí bejt tisíce dolarů.
Re: Ludwigový nebe
tohle je prostě porucha..
-
- Řečník Sféry
- Příspěvky: 646
- Registrován: 24 říj 2005 14:50
- Bydliště: Praha, Jičín
- Kontaktovat uživatele:
Re: Ludwigový nebe
Paráda
Re: Ludwigový nebe
Někdo investuje do akcií a někdo...
Tyjo fakt paráda
Tyjo fakt paráda
-
- Tuplovaný řečník Sféry
- Příspěvky: 2899
- Registrován: 15 úno 2007 20:35
- Bydliště: Praha 1 - Malá Strana
- Kontaktovat uživatele:
Re: Ludwigový nebe
Moc hezká sbírka
Re: Ludwigový nebe
tak ako jeden beatles set, ok. ale toto je kontraproduktivne. naco mu bude tolko nevyuzitelnych vykopavok?
Re: Ludwigový nebe
Vykopávok? Tyhle vykopávky hrají líp než většina moderních bicích... je to samozřejmě svým způsobem investice, jejich cena jenom poroste. A taky prostě sběratelská vášeň.
Re: Ludwigový nebe
To je diskutabilní. Přece jenom technologie šla hodně dopředu a nemyslím si že Weckl by hrál na PHX kdyby tohle znělo líp...Gilnar píše:Tyhle vykopávky hrají líp než většina moderních bicích...
Re: Ludwigový nebe
Jo, je to diskutabilní.
Technologie šla dopředu, ale na bubnu toho zase těžko něco extra vykoumáš, zhruba od 40. let to je víceméně furt stejný - zlepšila se kvalita obrobení a pevnost korpusu, ale zase už není tak dobrý dřevo (tehdy se kácely starý stromy, nevyháněný genetickejma modifikacema k rychlýmu růstu).
Samozřejmě je to dost o módě, jakej zvuk se komu líbí. Ale všimni si, že tyhle retro konstrukce zase začínají frčet - Gretsch, DW a další zase vyráběj' tenkostěnný bubny s 30°okrajema... já mám ten starej zvuk třeba dost rád - tehdy se to dělalo víc ručně a s větší láskou a i low-end bubny měly svůj charakter a šmrnc - dnešní low-end bubny jsou nesrovnatelně horší.
Takže asi tak - tehdy byla většina bubnů profesionální kvality, dneska máš záplavu šrotu. A mezi těma high-end bubnama už je to otázka osobních preferencí.
Technologie šla dopředu, ale na bubnu toho zase těžko něco extra vykoumáš, zhruba od 40. let to je víceméně furt stejný - zlepšila se kvalita obrobení a pevnost korpusu, ale zase už není tak dobrý dřevo (tehdy se kácely starý stromy, nevyháněný genetickejma modifikacema k rychlýmu růstu).
Samozřejmě je to dost o módě, jakej zvuk se komu líbí. Ale všimni si, že tyhle retro konstrukce zase začínají frčet - Gretsch, DW a další zase vyráběj' tenkostěnný bubny s 30°okrajema... já mám ten starej zvuk třeba dost rád - tehdy se to dělalo víc ručně a s větší láskou a i low-end bubny měly svůj charakter a šmrnc - dnešní low-end bubny jsou nesrovnatelně horší.
Takže asi tak - tehdy byla většina bubnů profesionální kvality, dneska máš záplavu šrotu. A mezi těma high-end bubnama už je to otázka osobních preferencí.
- R - stick
- Správce
- Příspěvky: 994
- Registrován: 10 črc 2003 21:01
- Bydliště: Vysoké Studnice
- Kontaktovat uživatele:
Re: Ludwigový nebe
Promiň - ale to co píšeš je naprostý nesmysl!!!!!Gilnar píše:........(tehdy se kácely starý stromy, nevyháněný genetickejma modifikacema k rychlýmu růstu). .......
1.) - co vím, tak se nikde nedělají pokusy s genetickými úpravami stromů - ono to totiž nemá smysl, protože výsledek se ti v případě rychlerostoucích dřevin objeví až někdy za 50 let od výsadby - a u těch běžně rostoucích (velká většina) za 150 - 200 let. A s tím souvisí bod 2.
2.) Stromy, jejihž dřevo se používá jsou kácené ve věku od 100 do 200 let !!! - to je totiž běžná doba, kdy ti strom doroste do mýtného věku. Takže pokud chceš mluvit o nějaké genetické úpravě - tak jedině o Mendelovi, který v době jejich "mládí" začal objevovat dědičnost .....
3.) Stromy, které se těží nyní začaly růst někdy před 90 - 150 lety - to záleží na dřevině, lokalitě, stáří dřeviny a jejím růstu - to se nezměnilo a nemění !!!!
Kvalita dřeva se měmí pouze s místem, kde byl strom vytěžen - z některých lokalit je horší a z některých lepší - to ale souvisí se spoustou faktorů, vztahujících se k té lokalitě. Samotné stáří stromu už to tak darmaticky neovlivní.
-
- Diskutér Sféry
- Příspěvky: 110
- Registrován: 02 bře 2008 18:27
Re: Ludwigový nebe
No já nevím, jestli bříza, topol, lípa, rostou 150let, než se vytěží? A co je kontraproduktivního na tom, vlastnit krásné soupravy Ludwig?
- Grocker
- Pokročilý diskutér Sféry
- Příspěvky: 203
- Registrován: 12 srp 2009 10:44
- Bydliště: Bavorov
- Kontaktovat uživatele:
Re: Ludwigový nebe
Jsou to krásný kousky...
Re: Ludwigový nebe
vlastniť tri rovnaké krásné soupravy Ludwig... teda moje nevycvičené oko tam vidí veľmi podobné soupravybubenik.zt píše:No já nevím, jestli bříza, topol, lípa, rostou 150let, než se vytěží? A co je kontraproduktivního na tom, vlastnit krásné soupravy Ludwig?
Re: Ludwigový nebe
Ok, přiznám se, že opakuju co jsem slyšel. Ale nezdá se mi, že by se dnes kácely takhle staré stromy - naopak vím o těžbě stromů starých tak 20, 25 let. Měl jsem za to, že ty staré stromy se vytěžily v minulém století a dnes už se kácí mladší kusy/rychlejí rostoucí odrůdy.R - stick píše:
Promiň - ale to co píšeš je naprostý nesmysl!!!!!
1.) - co vím, tak se nikde nedělají pokusy s genetickými úpravami stromů - ono to totiž nemá smysl, protože výsledek se ti v případě rychlerostoucích dřevin objeví až někdy za 50 let od výsadby - a u těch běžně rostoucích (velká většina) za 150 - 200 let. A s tím souvisí bod 2.
2.) Stromy, jejihž dřevo se používá jsou kácené ve věku od 100 do 200 let !!! - to je totiž běžná doba, kdy ti strom doroste do mýtného věku. Takže pokud chceš mluvit o nějaké genetické úpravě - tak jedině o Mendelovi, který v době jejich "mládí" začal objevovat dědičnost .....
3.) Stromy, které se těží nyní začaly růst někdy před 90 - 150 lety - to záleží na dřevině, lokalitě, stáří dřeviny a jejím růstu - to se nezměnilo a nemění !!!!
Kvalita dřeva se měmí pouze s místem, kde byl strom vytěžen - z některých lokalit je horší a z některých lepší - to ale souvisí se spoustou faktorů, vztahujících se k té lokalitě. Samotné stáří stromu už to tak darmaticky neovlivní.
Jsou tam Club Date - ty s dvojitýma mušlema, Down beat - ty s běžnýma mušlema, rozměry 20, 12 ,14 a Classic, 22, 13, 16.ytse píše: vlastniť tri rovnaké krásné soupravy Ludwig... teda moje nevycvičené oko tam vidí veľmi podobné soupravy
Btw, ten týpek asi třetinu nebo polovinu těch bubnů prodává. Mít tak prachy...!
- R - stick
- Správce
- Příspěvky: 994
- Registrován: 10 črc 2003 21:01
- Bydliště: Vysoké Studnice
- Kontaktovat uživatele:
Re: Ludwigový nebe
ano - kromě topolu rostou. Topol roste tak 80 - 120 let, než se rozpadne hnilobou, ten se těží zhruba v tom věku.bubenik.zt píše:No já nevím, jestli bříza, topol, lípa, rostou 150let, než se vytěží? ....
Sice se ti to nezdá - ale kácí. Dají se samozřejmě kácet i mladší stromy - ale pod 30 let to kromě topolu nemá smysl. V tomto věku totiž mají na pařezu max tak 20 - 30 cm - jedině topol nebo mahagon může být silnější, protože to jsou rychlerostoucí dřeviny. Má to jednoduchý důvod: v drtivé většině se korpusy bubnů dělají z dýhy - a ta dýha se musí z něčeho vyrobit. Technologicky se dýha dělá buď krájením, kdy se upne kmen a nůž z něj ukrajuje dýhu, nebo loupáním, kdy se kmen upne do velkého soustruhu, otáčí se a opět z něj velký nůž na principu ořezávátka loupe dýhu. V obou případech ti zbyde středový odpad 8 - 15 cm silný. Takže pokud vytěžíš kmen silný 25 - 30 cm (z dvacetiletého stromu) tak ti po orovnání zbyde vrstvička nějakých 10 cm na vlastní dýhu. Zkus toto říct nějakému technikovi v dýhárně - a odvezou hu do špitálu s nezvladatelným záchvatem smíchu ..... Zkrátka - pokud chceš mít nějakou solidní výtěžnost, tak nemůžeš kácet nějaké roští, které má na pařezu 30 cm !!! Mimochodem - ČSN pro loupačku které platily v době, kdy jsem dělal hajného a platí ještě dnes stanovují minimální tloušťku čepu (to je ten slabší konec klády) u listnatých sortimentů 35 cm !!! A v takovém případě to rozhodně není z dvacetiletého stromu.Gilnar píše:Ok, přiznám se, že opakuju co jsem slyšel. Ale nezdá se mi, že by se dnes kácely takhle staré stromy - naopak vím o těžbě stromů starých tak 20, 25 let. Měl jsem za to, že ty staré stromy se vytěžily v minulém století a dnes už se kácí mladší kusy/rychlejí rostoucí odrůdy.
-
- Tuplovaný řečník Sféry
- Příspěvky: 1882
- Registrován: 17 kvě 2005 12:57
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Ludwigový nebe
genetická modifikace stromů ve mně jakžto molekulárnímu biologovi vyvolal pobavený úsměv i týden před státnicema okolo těchhle věcí se nakecá neuvěřitelná spousta hovadin..
Re: Ludwigový nebe
Tak jo, tak jo, plácnul sem blbost... ale proč se nedají šlechtit stromy, když s obilninama se to dělá běžně? Jasně, stromy rostou o něco pomaleji, ale taky se vysemeňujou/vypouštěj' spory/něco každej rok, od nějakýho věku - nebo ne?Bobroněnko píše:genetická modifikace stromů ve mně jakžto molekulárnímu biologovi vyvolal pobavený úsměv i týden před státnicema okolo těchhle věcí se nakecá neuvěřitelná spousta hovadin..
- R - stick
- Správce
- Příspěvky: 994
- Registrován: 10 črc 2003 21:01
- Bydliště: Vysoké Studnice
- Kontaktovat uživatele:
Re: Ludwigový nebe
No, zas taková blbost to nebyla - s ohledem na to, že jsi s lesnictvím a dřevařstvím asi nepřišel podrobněji do styku - proto jsem se to trochu pokusil vysvětlit. A co se týče toho šlechtění stromu - ačkoliv to vypadá neuvěřitelně, tak to se běžně dělá - ale trochu jinak, než si představuješ. Podstatou toho šlechtění je výběr semen z takzvaných uznaných semenných porostů, jejich sběr, vypěstování sazenic v lesní školce a jejich následná výsadba do určené lokality. Toto se dělá hlavně proto, že dřevina rostoucí v té lokalitě má v genech zakódovanou adaptaci na tu lokalitu, a když ji přeneseš někam jinam tak je problém. Naprosto typický příklad je kůrovec na Šumavě - na tento průser zadělali naši předci v 19 stol, kdy do Šumavy nacpali všechno, co kde sebrali. Stromy, které pak vyrostly nebyly adaptované na šumavské podmínky, vyvracel je vítr a ničil sníh. No a v polomech se přemnožil kůrovec, který pak v následujících letech likvidoval vše - a toto se táhne již hromadu let.
Takže šlechtění (nebo genetická úprava) se i v případě dřevin běžně dělá - ale přísně přírodním způsobem a ve velmi dlouhých cyklech - takže výsledek toho, co sázíme my uvidí až naši pravnuci. Navíc je převážně zaměřeno na dobrou odolnost dřevin na určených lokalitách - a až v menším množství na rychlý růst. Vyjimkou je topol - ten se šlechtí na dosažení co nejrychlejšího přírůstku v co nejkratší době - hlavně pro energetické účely (štěpka - palivo pro elektrárny ....)
P.S. Později tento thread rozdělím a přesunu (nebo to někdo udělejte) - s původním tématem to totiž už nesouvisí ...
Takže šlechtění (nebo genetická úprava) se i v případě dřevin běžně dělá - ale přísně přírodním způsobem a ve velmi dlouhých cyklech - takže výsledek toho, co sázíme my uvidí až naši pravnuci. Navíc je převážně zaměřeno na dobrou odolnost dřevin na určených lokalitách - a až v menším množství na rychlý růst. Vyjimkou je topol - ten se šlechtí na dosažení co nejrychlejšího přírůstku v co nejkratší době - hlavně pro energetické účely (štěpka - palivo pro elektrárny ....)
P.S. Později tento thread rozdělím a přesunu (nebo to někdo udělejte) - s původním tématem to totiž už nesouvisí ...
-
- Tuplovaný řečník Sféry
- Příspěvky: 1882
- Registrován: 17 kvě 2005 12:57
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Ludwigový nebe
já bych jen dodal, že z mýho pohledu je rozdíl mezi šlechtěním a genetickou modifikací, protože při šlechtění v podstatě nijak uměle nezasahuješ do samotných rostlin, kdežto genetickou modifikaci si představuju vyloženě jako cílené upravení genomu té rostliny. to by technicky samozřejmě nebyl problém, ale jak popisuješ, nikdo to nebude dělat, protože strom roste pomalu zjedodušeně řečeno.
-
- Diskutér Sféry
- Příspěvky: 187
- Registrován: 07 kvě 2009 15:42
- Bydliště: Nové Město na Moravě
- Kontaktovat uživatele:
Re: Ludwigový nebe
Když se vrátím k tý sbírce, je to fakt pastva pro oči. Jsem velkým příznivcem těchto nástrojů, moc se mi líbí. Kéž bych mohl, aspon jednu vlastnit. To jsem nevěděl že Ringo Star měl 3 soupravy
Re: Ludwigový nebe
jestli to spíš neni o tom že nabídka se uzpusobuje poptávce. lidi chtěj kupovat levné bicí a aby byly levné musí jít kvalita dolu. troufám si říct že dřív tomu tak nebylo, firmy se snažily aby každej model který udělají byl ten nejlepší a nebo ještě lepší než předchozí. řekni mi proč hraješ na Sonor 2007? nebude to tim že stojí jen 25 000 zatim co třeba DW které jsou považovány mnohými hráči za profi bicí stojí třeba 70 a vejš? i dnes se dělaj kvalitní škopky, ale taky se dělaj záměrně méně kvalitní a levné.Gilnar píše:tehdy byla většina bubnů profesionální kvality, dneska máš záplavu šrotu.
-
- Diskutér Sféry
- Příspěvky: 110
- Registrován: 02 bře 2008 18:27
Re: Ludwigový nebe
Ano, všechno souvisí se vším...Dříve byl výběr materiálu tou asi nejdůležitější podmínkou pro výrobu kvalitních bubnů. Dneska ale jsou tu možnosti kvalit. rekordingu, výběru(kvality) blan, kvality a funkčnosti mechaniky bubnů. Dovolím si poznámku: stejně si nemyslím, že se kvůli překližce kácí 150 topoly.....
Re: Ludwigový nebe
Moc nevidím ty bici vzadu ale nejedna se vždy o jeden model ve čtyřech barvách? Pak bych možna i pochopit proč 3x Beatles set.