Sféra bubeníků

Dlouho jsem hrál na sonory a taky jsem je dlouho chválil, ale s tím jak člověk mění svůj náhled na muziku, mění i stejný náhled na zvuk své soupravy. Chtěl bych hutnej moderní zvuk s mohutnými bassy (zní to jako reklama, ale to nechci) vyměnit za oldschoolový , sušší, mírně jazzově nadrzlý zvuk soupravy alá Al Foster. Nechci ale shánět vintage nástroje, protože se mi nelíbí designově. Jak na to ?

Javorový bubny, klidně silnější korpusy (7mm +) a hlavně jednovrstvý pískovaný blány, takže třeba Yamaha Maple Custom + ambasador coated. Asi záleží v jaký cenový relaci se chceš pohybovat. Já bych osobně byl stejně za starý ludvig s 24 kopákem

vintage kousky jsou povětšinou mělký tenký javorový korpusy s výztužnejma prstencema a tupějšíma hranama, kromě těch hran není problém takovou soupravu ve vysokých řadách pořídit.

Vintage korpusy jsou spíše a převážně ze slinějších stěn, bez ztužujících prstenců - právě např Ludwig apod... materiál se používal i buk. Přechody v jazz mělčí, vintage rockové soupravy byly spíŠ čtverce floor tomy čtverce(14x14) či delší 14x16...
Tenkostěnný korpusy jsou právě ty "moderní dw, pearl atd."(4vrstvy javoru)...k tomu patřící i ztužující prstence

Nerad bych byl za vola a srovnával nesrovnatelné. Ale Mapex Saturn s jednoduchýma pískovanýma blánama znějí dost "oldschoolově". Ještě bych poladil vrch a spodek stejně, aby byl výsledný zvuk ještě konkrétnější a sušší.

silnostěnný a čtvercový korpusy (stejný průměr jako hloubka) to je dílo 80. let a nástup heavy metalu tomu neříkám vintage všechny opravdový "klasiky" (70. a 60. léta) mají plytký a většina i tenký korpusy a prstence. nevím, která firma se k tomuto postupu znovu vrátila jako první (DW Colectors, Premier Signia, Sonor Delite, Pearl MMX ... ) .

prvně bych se vydal cestou změny blan a ladění. pak uvažoval o výměně sady.

Al Foster hraje na zcela nové "nevintagové" Yamahy - ze sérií hip gig - přesně tuto: http://drums-percussion.musiciansfriend ... sku=404104 - vintage soupravy=staré ludwig, gretsch, rogers, slingerland - obvykle tří a vícevrstvé korpusy (standard u ludwiga je javor-lípa-javor) - většinou se zpevňujícím prstencem, který tam byl hlavně proto, že tehdejší metody slepování dýhy nebyly dokonalé, tudíž použitý materiál byl o mnoho měkčí (při vyšším lazení se bubny deformovaly okolo mušlí) a podléhal deformaci - tzn. korpus se kroutil (lepidlo nebylo akrylátové ale často disperzní), tomu zabraňoval prstenec, tloušťka byla tak akorát (chtěli by určitě dělat i tenčí), ale protože hrany vintage bubnů, prvávě kvůli užívaným technologiím byly mírně řečeno "amatérsky zpracované" a tudíž byly nerovné, museli se blány o mnoho víc natahovat protože bubny jinak "nehrály" - proto se dělaly větší korpusy aby se dohnaly basy - vetší průměr= větší bas a atak, kterej byl nesmírně důležitej kvůli používanejm mikrofonům - proto se později přestaly používat rezonanční blány, protože technologie výroby bubnů byla skoro setjná, akorát mikrofony byly lepší a snímalo se celý tělo bubnu, což bylo pro mikrák horší, protože se to h§ř ladilo tudíš hůř zvučilo.
Vintage sound týhle soupravy dělají PŘEDEVŠÍM TY PINSTRIPY A VYSOKÉ LAZENÍ = krátkej sustain - sušší, rychlejší a tupější atak - tož asi tak ňák to je.

PS: jediný výrobce na světě, který kdy dělal oprvadu tenký korpus byl Peavey s řadou RBS-1 korpus byl z hardmaple - severoamerický javor (asi) ze severu proto, že ten strom roste pomaleji, takže hustota dřeva je vyšší než srovnatelná odrůda javoru ze středních pásů mírného klimatu = tvrdší, pevnější, a těžší = více reznující dřevo. korpusy jsou ze tří vrstev výsledná tlušťka je 2,3mm.
jedinej kdo dnes dělá ještě tenší korpusy je firma RocketShells - ale ty je dělají z kompozitů, takže to pečou z karbonu, na jeden bubínek jsem od rocket shells hrál a fakt se mi strašně líbil.

2 Sasa:Vím, že Foster hraje na svuj signovanej model, měl to být jen zvukovej příměr. Ale je mi záhadou, že to není žádnej drahej javor. Bříza a filipínskej mahagon, k tomu levný ráfky, prostě žádnej zázrak. Ale ten zvuk mě fascinuje. Tak jsem si říkal, zda by nešel vykouzlit z cenově dostupné soupravy? Se sonorama se mi to nepodařilo.

ono to bude hodně:
1) lazením
2) blánama
3) technikou hráče - podívej na to video co sem dával martin vajgl - hraje tam na nějaký rádobybubny a zní to fakt dobře, kdybych na to hrál já, tak by mi ani ty oriony nepomohly...
4) snímáním zvuků
jinak není mahagon jako mahagon - starý gretsche měli prostřední vrstvy taky mahagonový - tzv jasper shells tuším, a ty hráli páni a jak!!
mimochodem ta jeho sada není nic levnýho...

Na té Fosterově sadě je nejdražší ta signatura, ale jinak jsem se rozhodl, že si sonory nechám, prodal jsem osmičku a koupil dvanáctku tom, zkusím blány aquarian satin finish, ty by měly být nejsušší a pořádně si pohraju s laděním. To by v tom byl čert, aby se nezadařilo