Sféra bubeníků

Zdravim, praskl mi Meinl Soundcaster medium 18" crash cca uprostřed mezi pupkem a hranou ("po létech"). Prasklina byla asi 2 cm dlouhá, tak sem je na koncích vyvrtal... jenže prasklina se šířila dál. Dal sem ho dal odpočinout a nepoužívám ho, nechcu ho zničit úplně. Stréc mi doporučil svařit to mědí. Tak se ptám, jestli s tímto máte někdo zkušenosti? Nepokroutí se pod tím žárem, když se to bude dělat COčkem?

tonka píše:Zdravim, praskl mi Meinl Soundcaster medium 18" crash cca uprostřed mezi pupkem a hranou ("po létech"). Prasklina byla asi 2 cm dlouhá, tak sem je na koncích vyvrtal... jenže prasklina se šířila dál. Dal sem ho dal odpočinout a nepoužívám ho, nechcu ho zničit úplně. Stréc mi doporučil svařit to mědí. Tak se ptám, jestli s tímto máte někdo zkušenosti? Nepokroutí se pod tím žárem, když se to bude dělat COčkem?

Já bych to odnesl do kovošrotu....

No to snad nééé :-D ta prasklina není zas tak velká... každopádně za zkoušku nic nedám, pořád je tu to "ale"!

Zkus nějakého topenáře. Ti dělají měděné rozvody a letují to stříbrem. A myslím, že by šel tak spravit i ten činel. Ale pozor - ode mě je to rada naprosto bez záruky - chce to vyzkoušet a počítat s tím, že to nemusí dopadnout dobře. Vyhodit ho můžeš vždycky .....

Jasný, nic jinýho mi nezbývá, než to risknout... akorát mě zajímalo, jestli už to někdo zkoušel. Napadá mě ještě mosazí to svařit. No uvidíme, třeba to klapne

z nasho slovenskeho fora, uz sme to rozoberali:

od Nightwolf_08 » Október 15, 2011, 11:17 pm
"Ak ide o prasklinu po letokruhu tak potom odvrtat uplne kraje praskliny a dufat ze zvuk prezije a nedojde k "drncaniu" stycnych ploch. Ak ano, tak celu prasklinu citlivo odbrusit. Koli chybajucemu materialu ale treba pocitat s dopadom na vysledny zvuk, a pozitivny nebude.
Lepidlo na kov nepoznam, ale ak je spojovacia hmota po ztuhnuti tvrda, neodola vysokym frekvenciam a pnutiu pri nich vznikajucich medzi stycnymi plochami a popraska.
Ak bude spojovaci material po zatvrdnuti pruzny, bude dochadzat k treniu stycnych ploch a naslednemu negativnemu vplivu na harmonicke vlnenia a teda vysledny zvuk.
To samozrejme neberiem v uvahu material "navyse" ktory bude kmitanie v urcitej oblasti pritlmovat.
Zvarenim alebo letovanim dojde k termickemu poruseniu molekularnych vazieb zliatiny a naslednemu skrehnutiu materialu. Ak by aj tato operacia mala byt uspesna, musel by sa pouzit rovnaky material a ten akosi nie je bezne dostupny."
ten meinl je z bronzu B20

Konkrétně Tvůj činel, je bronzový (slitina Cu a Sn). Č. 12, je procentuální zastoupení cínu ve slitině, přečemž %Sn+%Cu=99%.
Vždycky tam bude nějakej bordel. Bronz má nevýhodu, že při tuhnutí vzniká dost nerovnoměrná struktura. Tipuju, že čím vyšší % cínu, tím hosří svařitelnost. Pájitelnost asi bude v cajku, ať už cínem, nebo stříbrem, ale bál bych se, aby nevznikla při pájení stříbrem ještě horší struktura materiálu. Navíc - pájený spoj je vždy méně pevný, než okolí, je poněkud houževnatý, a tak si myslím, že by to byl spíše krátkodobé řešení. Prostě by se po pár crashích vyžvejkal..Pokud tedy svařovat, česká firma ESAB, vyrábí přídavný materiál (ozn. CuSn6). Ve slitině je malé procento cínu, takže tím vznikne rovnoměrnější svár. najdeš jej zde http://www.esab.cz/cz/cz/support/upload ... nt2009.pdf. Použití metoda svařování: TIG (neboli WIG), to jest svařování v ochranné atmosféře argonu, neodtavující se wolframovou elektrodou (céóčkem fakt né...). Takovoudle svářečku, počítám nebude mít kdejakej zámečník, ale spíše svařeč, který vaří nerez, tlakový potrubí, hliník, měď (ale vaří, né pájí!!!), nebo automechanik (možná). Takže pokud to chceš opravit, doporučuji svařit, být u toho, domluvit se s dělníkem, kterej to bude dělat (musí si prasklinu vybrousit, prostě úprava svarových hran, aby provařil celou tloušťku činelu) a hlavně - vyžíhat, aby se srovnala struktura (normalizační žíhání)
dle rovnovážného diagramu Cu-Sn (vlevo je 100% měď, vpravo 100% cín), bych volil teploty kolem 650° C, po dobu 45min÷1hod
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid ... df/146.pdf
Před umístěním do el. pece, pec vyložit, aby nedošlo k výrazným deformacím - nějakým sibralem (minerální vata, která vydrží vyšší teploty). Mešním se nevyhneš, ale nemají na funkci vliv. Deformace po svařování budou podle toho, jak dlouhej bude svár a jak daleko od hrany svár bude. Pokud 2-3 cm, skoro to nepoznáš. Pokud delší, tak asi jo, je to logický, vždycky ale záleží na dýlce svaru...
Po vyžíhání, vyndat z pece (KERAMICKÁ DÍLNA, NÁSTROJÁRNA...), na chladnou podložku a nechat vystydnout...pak třeba přeleštit trošku zoxidovaný povrch čističem "sitol", popř. trošku vybrousit svár. Důležité je, aby v oblasti sváru nebyly krátery, prohlubně (=vruby, koncentrátory napětí) mohlo vy to v tom místě prasknout znovu.

Takle bych to udělal já, kdybych léčil svého plechového miláčka ;)

ufff
orez to a sprav z toho bell!

no sakra...z 18" bell? ajajaj....

ještě bych doplnil, jak nejlíp v domácích podmínkách co nejpřesněji zjistit rozsah praskliny:
pomůcky: petrolej, školní křída.

Činel nechat namočený v petroleji, nejlíp 24hodin. Následně co nejrychleji provést sled operací: vyjmout, otřít do sucha, povrch lehce odřít lihem, né acetonem, benzínem, nebo jiným ředidlem. Na povrch rovnoměrně rozsypat křídový prach (nejlíp třít křídami o sebe..) nechat pár minut a poté jej odfouknout pryč. Náslědně uvidíš, jakési žilky křídového prášku...to je ona prasklina i tam, kde zatím není okem viditelná. Samozřejmě, ať už budeš vrtat, necháš o osoustružit na bell, efekťák, nebo to necháš svařit, přidej rezervu ke každý straně praskliny, ať je jistota...

Svařované činely jsem někdy v pravěku měl - koupil jsem je i s moji první sadou Amati, ale vydržely velmi krátce. Nevím, čím to bylo dělaný. Možná, že kdyby se udělalo odborně, jak píše mskvr, tak by to vydrželo.
Jednou jsem zkoušel experimentálně hodit starý popraskaný činel (chinu) do roztopeného krbu a pohrabáčem ji zformoval do prapodivného tvaru. Materiál se ale po vychladnutí stal dost křehkým, takže se pak kousky činelu při hraní odštípávaly.
Na sváření v domácích podmínkách bych se asi vykašlal. Stále je asi nejlepší udělat ořez a pořádně zabrousit, i když to taky nevydrží dlouho.

Tak po dlouhým dumání a domlouvání je konečně hotovo. Na řezání naštěstí nedošlo, prasklina byla 2 -3 cm po létech přibližně mezi pupkem a hranou činelu. Su radši, protože vyříznout činel do půlky... To už fakt radši bell... No nakonec teda známej mistr svářeč zvolil stříbro. Pod tím žárem se činel na bolavé straně sice o pár milimetrů narovnal a zvuk je lehce kovovější, přece ale pořád hraje docela slušně. Drží a to ho moc nešetřím Na zkoušení a koncerty postačí a na jaře si do studia pořídím novej. Každopádně všem díky za cenný rady a zvlášť mskvrovi za jeho příspěvek.