Sféra bubeníků

Hrajete tady někdo jazz?Jaké bicí máte?
Jak dlouho cvičíte?Kde cvičíte?Jaké máte školy na bubny

Hele, neni to trochu moc otazek najednou ?

Ja bych rekl, ze o jazzu toho tady vime docela hodne (na hube), ale hrat jej neumi nikdo (snad krome Goga . Uprimne receno, co do naroku na techniku, koordinaci, dynamiku a podobne aspekty hry je jazz uz prece jenom "vyssi divci". Profesor Vesely jednou v nejakem rozhovoru rekl, ze v rockove kapele si muze mlady bubenicky adept zahrat relativne brzy, zatimco v jazzove treba nikdy (mineno technicky).

Já zase v jazzu nestavím techniku na první místo, je samozřejmě důležitá, ale co je spíš těžký tak to že stále hraješ v triolávh a to je dost těžká věc. Od té doby co hraju v Mocca Bandu Zdeňka Blažka, tak jse si k tomuto žánru hodně přičuchnul a je to fakt dost náročný. Hlavně když po mě chcou abych zahrál sólo v rovných 4 je to celkem pohoda, ale do toho swingovýho feelingu to furt optimálně nepadá
Ještě chcu kvůli tomu pocvičit hru s metličkama, to je taky kapitola sama o sobě.....

To je přesně jádro věci! Jazz není v první řadě o technice, tento pohled je strašlivá chyba, která člověka odvede z cesty. Jazzové hraní je v první řadě o pochopení "o čem to je". Sám jsem k tomuto prostinkému poznání docházel dlouho a zbytečně to všechno technicky koumal. Jazz je o timingu synkop, o schopnosti různě roztaženého frázování a o zvuku, který ze soupravy dynamikou, laděním a úderem dostanu.
Také je hodně o poznání tradice: poslechu významných bubeníků a analýze, jak toho či onoho docílili. Pak je o čtyřcestné koordinaci a o ovládnutí klasických rudimentů. Pak dlouho dlouho nic a pak jsou teprve v tomto případě podružné věci, kterými se ale jako jedinými hodně lidí snaží k jazzu marně dopracovat- akcentová cvičení, vysazování do kotlů, rovné paradiddly apod. Fakt
(Na to, že nemám tak rád obrat "o tom to je", jsem ho použil docela dost-))))

Hm, zajimavy. Tak ja se zacnu pomalicku ucit a pred duchodem bych si k tomu treba mohl cuchnout...
Kazdopadne na jazzovych hracich se mi snad nejvice libi obrovska skala dynamiky, s jakou jsou schopni (vetsinou) pracovat. To je v big beatu temer neznama, vsichni skoro furt hrnou ff a hrozne muziku ochuzuji o jakousi "plasticitu".
Zase "filozofuji", tak koncim a jdu radeji pracovat

Kdo je to ten GOGA???????????

GoGA je jazzista jakej má e-mail?????????

Tak to jsme 2

Pomoc, unika mi smysl nekterych prispevku !

Hmmmmm, mě taky!

Jenom mi přeskočilo já se polepším

Přehodíme reč na Basix hele Basix concept je tak za 11000 a maj dýhu Basix classix mají taky dýhu a jsou za14000 Basix custom maji folii a sou za 1400 nechápu classic je dražší a má folii a concept je levnější a má dýhu????????Fakt to nechápu ????????!!!!!!!!!!! Byl by tady někdo kdo by mi neco řekl do tej meho skopku

protože custom jsou z "břízy" tzn. dražší výrobní náklady - a vůbec přečti si předešlý témata BASYKSI už sme tu řešili nespočetněkrát!!!

Muzu poprosit aby se clovek zamyslel nad tim co napise? a kdzy uz to napise at to napise jak clovek a ne jak **** s hromadama otaznikama a vykricnikama? vypada to hrozne a ja to nemam rad...pripada mi to jak kdyby ten clovek neumel mluvit/psat normalne. dik

Zpatky k uvodni otazce.
Ja hraji jazz a swing cca 7.let.
Nekdy mam pocit ze se ho nikdy poradne nenaucim
Je tam porad co zdokonalovat. Vzdy se orosim, kdyz ma na mne prijit solo. Najednou jsem vzdy bez napadu - vzdy tam tedy neco dam, ale namam z toho dobry pocit. Doma v klidu mi jdou sola lip.
Dobry na to je nejaky Jazzovy Jam Session. Tam si clovek dobre zahraje,
a je tam dost prostoru vyzkouset si nejaky picoviny.
Hraji v ve velkem Big bandu, ten se vali jako rozjety vlak a prostoru pro
improvizaci tam neni.

Jinak hraji na Sonor Force 3003 - 10,12,14, 20.

všichni asi víme, že basix concept se vyrábí dvě verze. jedna s folií a jedna s matým lakem. zajímalo by mě, jakou má povrchovou úpravu tom 8*8, který se prodává zvlášť. dík

Chci hrát funk, jazz, ale hraji hardcore, protože teď momentálně nemám hrát s kým jiným.

Hm,podobny problem resim taky...momentalne moje kapely sou takovy torza az se divim...lidi je zpousta,ale dat neco dohromady je problem...chybi tvurci duse....tam kde bych hrat mohl mi pripada jako krok zpatky..ale na vyssi latku zas asi nemam..dilema
Co bych moh hrat me nebavi a co bych chtel hrat,na to nejsem uplne zraly

Já mám svojí kapelu rád, jsou tam vcelku snaživý členové (mno jsme jen 3)...teď kopírujeme Nirvanu - Smell like Spirit (což je dost profláklá písnička, nicméně je oblíbená). Já bych si představoval Judas Priest, Iron Maiden,black Sabbath - bohužel není kdo by to zazpíval (ve vedlejší vesnici je holka co dělá konzervu - ve zpěvu - chodila se mnou do třídy, dobrá kámoška tak jí asi napíšu... ) - a klucím tyto styly asi moc neseděj. Máme i svoje tracky, ale klucí nemají rádi moc složitý písničky, technický a to mě mrzí - mám rád hrozně kytarový sóla, pomalejší melodie a rytmy vůbec....nicméně jsem vcelku spokojen, snad to časem pochopěji - nechci se dostat do punku, ten styl mi fakt nic neříká.....

Jo jazzovat se musí umět a myslím že když to vážně chcete dělat tak zpočátku nemůžete moc hrát metal a jinej tvrdej.
Taky bych to chtěl umět
Naštěstí hraju v takové polojazzovobluesbigbeatové kapele tak se něco taky vymyslí.
Mám tušáka že právě nejlepší jsou ty jamy, tam se naučíte věcí jako prase. A zvlášť když si ho dáváte s mišíkem, peškem a podobnýma borcama.

Mno můj učitel hraje v orchestru v Národním divadle, myslíte že je to těžší než jazz? Má tam třeba za soupravou tři stojany s notama a pořád se přesouvá a hraje někde jinde, taky žádná prdel.

No ono s tim jazzem je to zajimavy....myslim,že čím je člověk starší,tím se k jazzu dopracovává čím dál víc ....takže se dá přes bigbít až k jazzu...ale asi nejni cesta spátky ...když si člověk zvykne na jazzík,tak asi je těžké vracet se k bigbítu,nebo jinejm stylum(už to člověku asi nejni echt).
No viděl sem teĎa s Viklickym hrál nějaký ... Laco Drop(nebo Trop-tušim Maďarský bicman)..starší člověk,ale měl nádhernej dobovej Buddyritchovskej zvuk,fakt klasicko jazzovej...nádhernej,říkal sem si,že by bylo hezký tagle hrát,docela hodně mě to v poslední době oslovuje...myslim,Že to cítím a je to to,co v životě hledám,z všech stylu mam pocit,že mi tohle vyhovuje nejvíc(ač to určo je patrné jenom pro mě a moje okoli to z moji hry určitě nepozná)....no ale paxem si říkal,že nejni dobrý se tagle zamlada do toho pouštět....páč pak už by nebyla cesta spátky ..... sme se s tatíkem tagle bavili,a dospěli sme k závěru...že čím je člověk starší,tím víc hraje jazzově,..potiŠej a potiŠej,až pak nehraje vůbec
(No to je samozřejmĚ nadsázka,nebo takové"pořekadlo"..dle myho i budyritchovský jazz nemusí býtii "tichá záležitost",tzn jazzověj neznamená potiŠej a ani nemusí dle myho být dodržen nástrojový minimalismus)
Samozřejmě to neplatí 100% a nepopírám existenci rockerů až nadosmrti,ale přijde mi to jako přirozenej vývoj,pokud člověk nejni ortodoxní rocker,nebo něco jinýho

Ještě se vrátím k tomu zvuku ....jedne pŘechod a kotel,hlubokej rytmičák a zpousta velkejch činelů... fakt krása... jediny,co ho dělilo od 50,60let byly nějaky efektový činely,který sem dobře neviděl -hodně cinkavý a ještě nějaký rachoťáky....taková fůze dobovýho a současnýho

No,on je nějaká více národnostní záležitost

Hugo, napsals´ to sice poněkud kostrbatě, ale myslím, že zcela trefně. Člověk se k tomu dostává časem a hlavně získává nadhled.
Líbil se mi ten rozhovor s Najponkem, dlouhá léta zapřisáhlým jazzovým pianistou, který dokáže najít spoustu zajímavého třeba u Megadeth. Něco podobného píše v rozhovoru víceméně pop-rockový bubeník Curt Bisquera.