Sféra bubeníků

Jmenuje se Bedlam In Goliath a má 75 min. Od začátku do konce je to (až na pár meziher) neskutečně se valící proud energie.
Nemůžu jinak než ho všem vřele doporučit a to z několika důvodů
a, zpěv Cedrica Bixela-Zavaly a kytara Omara Rodrigueze-Lopeze (riffuje jak Hendrix)
b, bicí Thomase Pridgena (co vy na něj? - dost lidí jeho hru kritizuje, že se moc předvádí, mě osobně se to dost líbí, prostě to k duchu alba patří a ta jeho hra na singl-pedál!!!)
c, asi nejpřístupnější album TMV, ale přitom je potřeba teprve vícero poslechů aby člověk odhalil všechny melodie a další vychytávky
d, super zvuk

ukázky:


Napište co si o albu myslíte. O bubeníkovi taky, BTW je mu 24!!!!

tohle neni nic pro mě. docela se ztotožňuju s inkvizicí na silver rocket.

Komentář jako je na silver rocket může napsat asi jen ignorant kterej od nich nic moc neslyšel. Navíc kritizovat něčí pozérství článkem ze kterýho ultra-pozérství čísí je asi dost vypovídající. Chápu že alba Frances The Mute a Amputechtre jsou hůř stravitelý, ale spíš než o onanii jsou o hledání výrazu a experimentu. Jejich novinka je vůbec nejpřístupnější a přitom v těch skladbách je obrovskej melodickej a energickej potenciál. Ideální album na neustálý znovu poslouchání. A co se týče drog, ja nikdy žádný nebral, alkohol nepiju skoro vůbec ale poslouchat a vnímat jejich hudbu mi to vůbec nebrání. Navíc Hendrix, Elvis, Jim Morrison všíchni v nich jeli a copak někdo kvůli tomu jejich hudbu odsuzoval? Kdyby vůbec nic neznamenali a byli jen pro intelektuály tak to těžko potáhnou s půlkou RHCP a budou 3. v top ten USA desek (což je imho dost velký překvapení - 54 000 prodanejch za první tejden s takovouhle hudbou je husarskej kousek).

tak na hudbu má každej vlastní názor a u takovýhle kapely musíš počítat s tim, že se nebude líbit každýmu. a mně je blíž ten názor SR (nesmíš se tam chytat každýho slova, kapely v jejich stáji se holt neberou tak vážně jako se berou vážně Mars Volta).

Mně se Frances The Mute docela líbilo, ale Amputechture mně nebere...,ale zase je fajn, že se moc neohlížej na lidi, a hrajou si ty svý 20-30timinutový věci, a buď na to lidi přijdou, nebo ne, to se mi na nich líbí.

Jsem to hledal a nemoh najít, tak bych rád dodal, že se to jmenuje Bedlam In Goliath.

Název alba opraven, jinak já bych TMV nepodeuříval z toho že se berou nějak vážně, právě že ten patos a exaltovaný projevy jsou prostě součástí jejich hry -
jenom jako prostředek kterej berou s nadhledem (hudebním). Koukni na metalisty jak to berou vážně a pak na Primus, kterej zas nebere vážně vůbec nic. Mars Volta bych
spíš přirovnal k Primusu, ale bez toho pitvoření. Navíc patos k progrocku asi prostě patří.

Jak je videt, existuje mnoho nahledu na tuto kapelu - viz treba toto: http://www.silver-rocket.org/inkvizice/12

to si myslím, že už trochu přehnali, sice taky od nich nemusím všechno, ale dost jejich věcí mě baví.