


Tak jsem si se zájmem přečetla celou diskusi. Na můj vkus se tu reaguje příliš přehnaně na obyčejný postesk na zvukaře. Aspoň tak jsem ten pilotní Nedavaškovic příspěvek pochopila já. Ačkoliv chápu, že existuje mnoho muzikantů, kteří měli na zvukaře štěstí, já patřím do toho "kroužku ublížených", jak jste to expresívně nazval. Za roky zpívání a hraní mám se zvukaři dost příšerné zkušenosti. Možná to bude tím, že hraju ve folkové kapele s vícero nástroji a čtyřhlasými a někdy i pětihlasými vokály. Zvukaři se z toho mohou pos...at (s dovolením). Jako krásný příklad mohu uvést jednoho rockového zvukařského nešťastníka, který z rozčarování nad šestičlennou skupinou se čtyřhlasy a někdy pětihlasy volal na celý sál: "Zasraní folkáči! Rockerům stačí jedna dvě linky na kytaru, jedna linka na basu, jeden kopák a overhead k bicím a jeden zpěvový mikrofon! Kdo se má srát s tímhle!" To je dost přesná ilustrace. Zvukaře, kteří dokážou nazvučit naši kapelu tak, abychom slyšeli i něco jiného než dunění basy vracející se ze sálu nebo jednolité zvukové koule a kromě řvoucího sólisty (opět ozvěna ze sálu) slyšeli i spoluvokalisty, bych spočítala na prstech jedné ruky. Běžně se nám stává, že vokalistu zpívající třetí hlas je slyšet více než sólistu. Už asi třikrát se stalo, že nám do sálu nepustili baskytaru, před časem na jednom festivalu byl zvukař tak ožralý, že z šesti lidí pustil do publika jen dva nástroje a ktomu z pěti hlasů jen tři. Mimochodem zvučil to ze zavřené dodávky, která stála asi 200 metrů od pódia. Fakt bomba. O tom, že bych na pódiu z odposlechu slyšela djembe, si většinou mohu tak akorát nechat zdát a řídím se vibracemi z podlahy, v tom lepším případě. Zcela běžně se nám stává, že zvukař (někdy i celkem slušně) nastaví na začátku koncertního vystoupení zvuk a pak se odebere kamsi, odkud se vrátí až o přestávce. Tím, že se nám v průběhu vystoupení mění sólisti (sólově zpívají 4 členové - střídají se) a je tedy za běhu potřeba měnit sílu hlasu u jednotlivých zpěváků, tím se fakt prakticky nikdo nezabývá. Vezmu-li na koncert namísto djembe bicí soupravu, mohu se spolehnout, že přes bicí nebude slyšet foukací harmonika, případně některá z kytar a pro změnu se vokalisti mohou řídit vibracemi namísto zpěvu z odposlechů. Pokud se nám tedy podaří narazit při koncertování (míním koncerty a festivaly, kam si nemůžeme vzít vlastního zvukaře, páč je jeden globální pro všechny) na zvukaře, který nás SLUŠNĚ (zdůrazňuji slušně, nemusí to být výborně) nazvučí, mám slzy v očích a rok o tom mluvím, jako by to byly vánoce. Už jsme si s kapelou říkali, že snad začneme hrát rock. Tam je důležitý rytmus, melodie... a že to nekřesťansky řve, nevadí tolik, jako u těžce přehuleného blues nebo zvukově zprzněné folkové balady. A těch pár zvukařů, kteří "umí" jsou důkazem, že to lze. Jen by zvukařinu neměl dělat každý, kdo má pouze to vybavení. Měl by to být člověk s citem pro muziku a hlavně člověk, kterého jeho práce baví. A teď dost stížností a můj soukromý názor ke zvučení djembe: Od začátku svého hraní zvučím djembe kopákovým mikrofonem zespodu a overheadem seshora. Za celou dobu se nad tím žádný zvukař nepozastavil, a tak myslím, že to až tak výjimečný způsob zvučení nebude... Díky za pozornost. Mohla bych, prosím pěkně, dělat předsedkyni KROUŽKU UBLÍŽENÝCH?tomcorn píše:Pane Nedavaško, tak tedy jinak. Co bylo vlastně účelem vašeho příspěvku? Snad jste nečekal, že na fóru pro bubeníky padne na úrodnou půdu apel na zvukaře, které jejich práce prudí a dělají jí blbě, aby se na to vykašlali. To jste snad musel vědět, že pláčete na špatném hrobě, neboť představa, kterak hluchý a arogantní zvukař sjíždí bubenická fóra, aby zde hledal sebereflexi, je naivní. Proto jsem vyrozumněl, že šlo spíš o takový povzdech, nebo výkřit do tmy. Z toho důvodu jsem se snažil vysvětlit, že hudebníci mají taky své mouchy minimálně stejně často a jelikož se vzájemně obě skupiny potřebují, napsal jsem i pár tipů, jak si spolupráci a komunikaci usnadňovat. Vy ale zřejmě stále chcete jen rozšiřovat špatné zvěsti o zvukařích a řešení nehledáte a nenabízíte (s vyjímkou nápadu, ať se na to vykašlou). Čili nevím, na jakou "cestu" (které rozumíte, ale nesouhlasíte s ní) jste mě zařadil, co vám zase udělala "dravá doba", kde jste přišel na to, že objevením hluchého zvukaře dokážete moji omylnost (nikdy jsem netvrdil, že nejsou žádní špatní zvukaři). Mám prostě pocit, že si pacifismus (nazval jste se pacifistou na vašem webu) vykládáte nějak podivně. Problémy (s dravou dobou, s hluchým zvukařem, s přeceňovanou image, -doplňte cokoliv, co vám vadí-) se mají řešit hlavně nějak konstruktivně, ne jen brečením v diskuzích. Takhle maximálně najdete spolutrpitele do kroužku ublížených, ale ne řešení. Pokud toto je vaše cesta, pak jí opravdu nerozumím, ačkoliv jsem se fakt snažil.
Díky za vyčerpávající příspěvek. Když to shrnu do reakcí na jednotlivé body (i od přispěvatelů níže):tomcorn píše:
-zašlete zvukaři (nebo pořadateli) technický rider a stage plan, který chcete potvrzený zpět
-zkuste ulehčit zvukaři i sobě tím, čím můžete (in-eary, odposlechová komba,....)
-snažte se "umět slyšet se" z vlastní nástrojovky, budete méně závislí na monitorech
-snažte se přizpůsobit způsobu snímání, na které je zvukař zvyklý a s kterým má praxi. Pokud někoho násilím přesvědčíte, že "váš" virbl musí mít koďan, přestože zvukař vždy používal pouze dynamiku, nedpoadne to na 95% dobře ani zvukově, ani náladou.
-dělejte efektivní zvukovku. Když například bubeník požádá o kytaru do odposlechu a kytarista na ni obratem nezahraje, těžko se nastavuje správná hlasitost monitoru.
-netavte moc zvuk na pódiu. Zvukař umí něco zesílit, ale ne ztumit.
K těm takyzvukařům - ano, někdy to tak bývá. Ale pravidlem to rozhodně není. Znám zvukaře, co nadělá hodně parády i s celkem obyčejným aparátem. A zažila jsem zvukaře s aparaturou nejmíň za meloun, se kterou by pomalu moh zvučit nějakou světovou kapelu, a toho jsem měla chuť zadupat do země... To totiž nebyl zvukař s drahou aparaturou, ale jen obyčejný člověk, který si koupil drahou aparaturu a hrál si na zvukaře. Ono je to spíš rukama a citem...MotorovaPila píše:A nebo koltíkářské fesťáky dělají právě takoví ti "takyzvukaři" s aparátem z bývalé králíkárny...
Aranžma by si měla dělat kapela sama, když má někdo sólo, tak si holt přistoupí k mikrofonu a začne zpívat hlasitěji, ostatní mu uhnou.
To od zvukaře nečekejte (pokud vás nezná), třeba je blbej, třeba má jiný názor a vkus.
Představy různých rádoby umělců. že ukníkaný vokál utopený v ohulené base a otevřené hajtce musí zvukař kouzelnýma čudlíkama
dostat na úroveň Pavarottiho je mylná, ale častá.
S tím asi souhlasím, set mám celkem poddimenzován.Dnes je jiná doba. Nemusí být vše nahlas, protože čím je větší ticho na pódiu, tím má zvukař více fyzikálních možností, aby udělal hezký zvuk ven. Ideální je, aby z každé linky, mikrofonu a tak lezl jen a pouze ten zvuk, který má snímat, bez toho, aby bral sousední zdroje zvuku.