Sféra bubeníků

tak se můžete pochlubit jak to vypadá když se někomu konzert nelíbí a dá to hlasitě najevo :-D. přidávám zážitek z mládí, tenkrát mi do smíchu ale rozhodně nebylo. byl to náš asi desátej konzert, prostě ty začátky. nešlo ani tak o to že by sme hráli nějak uplně hrozně ale netrefili sme se žánrově. jako klasická vesnická rocková kapela sme hráli před e!e (hodně starej punk pro ty kdo neznaj). v tý době sem na ně dost jezdil tak sem se těšil jak malej kluk navíc sem měl ten den narozky. ale co se nestalo, asi po třetím songu se do nás začal navážet nějakej primitiv (samozřejmě těžce pod vlivem) ke kterýmu se přidali ještě asi další dva a už to jelo. nervozita jak prase se ještě zvýšila už sem myslel že to snad ani nedohraju. měl sem štěstí že hraju na bicí páč bubeník když do toho pořádně řeže tak je většinou frajer ať valí skoro cokoliv ) konzultovat to tam museli hlavně kytaráci a zpěvák do kterejch se tam nejvíc pustili, hlavně rady jak to maj hrát atd. no prostě hrůza, naštěstí už se to nikdy neopakovalo, ale dneska už bych to snad přežil v klidu. hlavě od tý doby už konzerty pečlivě vybíráme a nejdem kamkoliv jako dřív

a ještě druhej příběh kde už sme trochu přitvrdili, to bylo zas s jinou kapelou. hráli sme v takovej malej místnosti bez podia a jeden týpek jak jinak totálně na šrot tam pořád otravoval, nejdřív kapelu před náma a pak i nás. párkrát mi tam spad do soupravy atd.. když už asi po desátý šláp kytaristovi na ty jeho krabičky tak už to nevydržel, v prostřed songu zahodil kejtru a už na sobě leželi někde vpředu mezi lidma, který je tam už od sebe trhali. já s basákem sme profesionálně nepřestali hrát ani na vteřinu tak to bylo i s hudbou , za dvě minuty byl kytarák zpátky a valili sme dál jakoby nic. no těch zažitků sou prostě mraky :-D

Vždycky se najde nějaký nalitý hovado, co se naváží do hrajících muzikantů. Také se mi přihodilo pár případů, ale vyloženě vypískáním se to nazvat nedá. Vajíčka, kameny, zelenina ani pívo mi ještě nikdy na obličeji nepřistálo...

Vyloženě vypískaní jsme nebyli, jednou jsme ale hráli akci - bylo to MDŽ a bylo to v jihlavské vojenské posádce (po převratu v tom sále pár let bylo AMC) V tom sále bylo asi 300 lidí - přičemž bab tam bylo asi 20 - a zbytek byly samé gumy. (pro později narozené a neprošlé vojenskou prezenční službou: guma = šarže od podporučíka nahoru) Rozbalili jsme nádobíčko a spoustili - jedna série, pak další, pak hodina , dvě - a NIC. Gumy seděly, a tupě civěly před sebe. Tak jsme trochu přitvrdili - a po hodině se dostavil výsledek - dali hlavy dohromady a vyslali delegaci, která nás požádala, jestli by si mohli pustit diskotéku z magnetogfonu.

Naštěstí to slyšel náš kamarád - který nás tam pozval - a taky dost vysoká šarže na to, aby je tam postavil do latě. Příšerně je tam dořval a nakonec jim dal rozkazem, že mají jít tancovat. Pak se to trochu rozhýbalo - ale jen na chvíli, protože většina těch gum se zcela bestiálně ožrala do němoty (tak zablitej sál jsem ještě neviděl) - a asi za další hodinu jsme to z naprostého zoufalství zabalili my.

R - stick píše: ...Příšerně je tam dořval a nakonec jim dal rozkazem, že mají jít tancovat...

no tak to bych chtěl vidět :-D. dneska když jim hraje landa v afgánu tak si nemužou dát ani pivko a o tanci asi taky nemůže bejt řeč. každopádně pro vojáky bych hrát nechtěl a navíc v pár textech je posíláme zpátky do pekla což by jim asi nemuselo sedět )