Sféra bubeníků

Poraďte pls amatérovi. Jak hrajete když víte že po 18ti taktech je přechod a refrém? Počítáte si to nebo se radši orientujete podle hudby nebo jak? Já to zkoušel počítat a asi neumím počítat či co většinou sem byl o jeden až dva takty mimo

napiš si do těch not poznámky a jestli nejsi šťastným vlastníkem not, tak si napiš na papír poznámky o té písničce, tam kde je nějakej znak od kterého si můžeš počítat (třeba tři takty před)
proto je dobrý umět akordy na kytaru, protože podle toho si to vždycky odvodim

Po osmnácti taktech bych to viděl jako 8+8+2...asi to bude 2x sloka a 2takty nějaký bridge, ne? 8 taktů bys měl myslím už i celkem slušně "vycítit" bez počítání, jelikož je to neskutečně často opakujícíse fráze téměř v každém stylu hudby, až na jisté výjimky. Určitě hudba napoví, ale aby Ti někdo poradil víc, asi by onu písničku musel slyšet...rozhodně si ale nemyslím, že počítat si jeden takt, druhý takt, ...., sedmnáctý takt, etc. je ideální cesta -- když jsem si musel takhle počítat (měl jsem třeba napsané noty s 27 takty doprovodu a nebylo tam napsané, jak je to rozdělené do frází), tak jsem se nikdy nedokázal tolik soustředit na hru. Ale určitě je to dobré umět, no.

To jsem zas někomu poradil.

když máš nějakej brejk zažitej tak ho tam můžeˇ's hodit podle hudby podle toho jak to máš naučený ale když improvizuješ tak si to odpočítej abys nevyletěl

Počítej si čtyři čtyřtaktí a dva takty k tomu. Každej to dělá po svým.., je potřeba najít to, co ti sedí.

většinou se orientuju podle hudby. občas si tam kytaristi třeba jeden dva refrény přidaj, potom každej sólo, ale to na mě třeba kejvnou, že teď ten refrén bude. je lepší znát, co hraju, a k tomu se dopracuju nejlíp zkoušením. takže prostě po pár zkouškách se ty písničky většinou naučíš. a ta komunikace při hraní to taky zlepší.

když si hraju něco pro sebe tak to věčínou hrozně přeplácávám ale to poćítáni jde prostě automaticky...když v brejku vynechávám třeba dobu nebo něco podobnýho...prostě si počítám pořád...dlabat na to a cvičit

Orientace - nenapsal to Veselý?

No vyšly dvě publikace: M. Veselý - Orientace pro bicí soupravu
a pak Stanislav Dolínek - Orientace v menšinách orientované na lidi s jinou orientací (nejen v hudbě)

Koubas píše:většinou se orientuju podle hudby. občas si tam kytaristi třeba jeden dva refrény přidaj, potom každej sólo, ale to na mě třeba kejvnou, že teď ten refrén bude. je lepší znát, co hraju, a k tomu se dopracuju nejlíp zkoušením. takže prostě po pár zkouškách se ty písničky většinou naučíš. a ta komunikace při hraní to taky zlepší.

Lol když si vybavím našeho kytarystu...vlasy ve ksichtě a absolutně nevnímá okolí..druhej se krčí kdesi v koutě a snaží se chytit...hmm s těma se asi moc nedomluvim

Podle mě je lepší říct si předem, kolik taktů tam bude a bodka, prostě se to tak naučit. Kdybys někdy chtěl hrát se samplem, tak se nedohodnete. Nebo ve větší skupině muzikantů by to mohla taky bejt potíž.

já hraju rock a tam je zákla.dní číslice 4. pak už jen násobím 2x 3x 4x atd. stopky si značím šipku dolu a breaky si píšu /pracně/ do not. Hrát celou skladbu z listu když je to jen rock n roll mi přijde zbytečný.stačí takhle v bodech. sl - riff - 2sl. - ref. - solo - ........................ + počty taktů.

Lothias: Orientuj se podle hudby a hlavně zpěvu...zpěv mi dost pomáhá v počítání, když je u něčeho dlouhá pasáž. A nebo počítam po čtyřech. Eventuelně když máš beglajt delší než jeden takt, tak si počítej opakování toho beatu, což je zase menší počítání, než když musíš počítat všechno. (stejnej princip můžeš aplikovat na kytaru, resp. že počítáš podle toho jak opakuje smyčku).

Já se orientuju podle toho, že píseň nadrtíme tak, že ji mám naprosto zažitou v krvi. Neni nic horšího, než se spolehnout na zvukaře, že ti do vodpolechů dá přesně to, co potřebuješ, tak, jak potřebuješ. To je sebevražda. Svoje písně se snažim mít nadrcený tak, že nepotřebuju slyšet nic.
A jak si to zapamatovat? Obehraj to 40x nebo víckrát. Musel bys bejt zaostalej, aby sis to potom furt eště nepamatoval.
Upozorňuju, že teď mluvim o kapelnim hraní vlastního materiálu. Improvizační jamíky, nájemný hráčství, bigbandy, atp. - tam je to trochu jiný...

Morbo píše:Já se orientuju podle toho, že píseň nadrtíme tak, že ji mám naprosto zažitou v krvi. Neni nic horšího, než se spolehnout na zvukaře, že ti do vodpolechů dá přesně to, co potřebuješ, tak, jak potřebuješ. To je sebevražda. Svoje písně se snažim mít nadrcený tak, že nepotřebuju slyšet nic.
A jak si to zapamatovat? Obehraj to 40x nebo víckrát. Musel bys bejt zaostalej, aby sis to potom furt eště nepamatoval.
Upozorňuju, že teď mluvim o kapelnim hraní vlastního materiálu. Improvizační jamíky, nájemný hráčství, bigbandy, atp. - tam je to trochu jiný...

Jo to si myslim že je dobrý, ale až u vlastní hudby..připadá mi blbý drtit se nazpaměť nějakej cover, kterej si jen tak z prdele zahrajem jednou ve zkušebně a ke všemu se mi nijak zvlášť nelíbí...ale vlastní songy (až jednou budou(teda jestli vůbec někdy budou)) se fakt asi budu drtit..