Sféra bubeníků

Zdravim,
ve skole jsem si vybral jako tema na seminarku akustiku. Chtel bych to nejak vztahnout na bici, ale nejak me doposud nenapadl zadny zajimavy problem, kterym bych se mohl zabyvat. Dalo by se asi nejakym zpusobem zkoumat vliv akustiky mistnosti na zvuk, ci vliv dreva na produkovane tony...
Mate nekdo nejaky napad, cim by stalo za to se zaobirat?

Umisteni bici soupravy v prostoru a jeho vliv na zvuk...?
K tomu srovnani s otevrenym prostorem, bla bla bla...

To je dobrý napad čoveče. Bys mohl vypracovat i něco užitečného pro nás bubeníky. Blíže definovat - jak to funguje. Jak se mění zvuk v závislosti např. na velikosti místnosti, ostré hrany, přibývající předměty, rovný strop, zatlumený strop, oválná místnost atd. atd....co pohlcuje zvuk, co odráží... kdy podle Tebe dochází k nejideálnějším zvukovým vlastnostem, kolik je min. m2 aby bubny neztratily nějakou ze svých vlastností, kdy dochází k degradaci zvuku(zvuková koule, slévání tónů např. v tělocvičnách, proč tomu tak je apod.)
Dalo by se s tím vyblbnout a navíc, kdybys to sem pak hodil, mohly by to být univerzální rady pro bubeníky.
By jsi to vyzkoumal a my bychom přesněji věděli
Obecně to známe všichni, ale vědecký výzkum by jsi udělal jenom Ty

Název seminární práce: Jak mě jednou takhle využívali

Dejme tomu, že bych se chtěl zabývat tou akustikou prostoru. Jak ale provézt všechny experimenty?? Má se jednat o práci o rozsahu 10-15 stran, tudíž mám obavy, aby to nebylo příliš rozsáhlé a hlavně příliš komplikované? Asi těžko budu hledat rozdílné, specifické prostory, stavět soupravu, zvučit, nahrávát...
Jediné, co by pro mě mohlo být dosažitelné by bylo srovnání akustiky mistnosti s předměty pohlcující zvuk (můj pokoj) a místnosti s holými stěnami. Na zkoumání akustiky prostředí teď v zimě taky nemám podmínky.

Nebylo by jednodušší zkoumat nějaký jev při ladění? Napadá mě například vliv dřeva na výsledný zvuk - proč javor více basuje,..?

Nejobtížnější pak bude převedení daného jevu do fyziky Výsledkem musí být nějaky graf (frekvenční spektrum,..), kde budou zřejmé předpokládané rozdíly...

Any ideas?

Možná bys mohl řešit ten vliv materiálu a tloušťky korpusu, a k tomu ještě vliv tloušťky a druhu blan, jejich napnutí, poměr napnutí úderný/rezo, jejich vzdálenost mezi sebou (hloubka korpusu) a podobně. K tomu bys našel dost podkladů a mohl bys dostatečně experimentovat. Ta akustika místnosti už je docela velký sousto, kord když bys musel provádět experimenty v různejch prostorech.

On ten buben taky není zrovna nejjednodušší záležitost. V podstatě se v něm všechno počítá a měří strašně blbě.

No to je jasný, ale furt je reálnější představa, že si člověk zaexperimentuje doma s bubnem, než představa, že bude se soupravou obíhat různý druhy prostředí, od kostela po speciální místnost s nulovou ozvěnou.
Mimo to, pro mě je třeba praktičtější dozvědět se co nejvíc o samotnym bubnu, ten zbytek je spíš materiál pro zvukaře. I když určitě by neuškodil i rámcovej úvod do akustiky, abych věděl, jak ideálně naladit buben do hospody a jak do kulturáku, i když se pak na místě dozvim, že je všechno špatně

Já jsem tohle řešil dlouho, je tam tolik vlivů a vlastností že ani nevíš co a ani jak měřit.

Přesně tak, existuje totiž moc modelů resonance blany. A když spodní blána ještě ke všemu kmitá na jiný frekvenci, je to příliš složitý

A co pozorovat rozdil mezi brezovym/javorovym/lipovym korpusem?

To by mozna slo, staci jen sehnat korpusy stejneho prumeru, hloubky, tloustky, tvaru hran a povrchove upravy(lak vs. folie) a to nebude jednoduche . Kazdopadne by to bylo hodne zajimave..to bys sem mohl potom hodit zvukovou ukazku..

PhilipP píše:A co pozorovat rozdil mezi brezovym/javorovym/lipovym korpusem?

Krom níže uvedených budeš potřebovat identický hw a šrouby, blány, napnutí...

Měl bych možnost srovnat Sonor 2005 a Mapex Pro M.

Srovnání bych provedl třeba na jednom z přechodů - obul bych to do stejných blan a pokud možno shodně naladil. Další faktory jako rozdílné šrouby bych si dovolil oželet a nehrotil bych to...Primární účel je pouze seminárka ve třetěku na gymplu, žádné velké "vědátoření"...

Za pomocí nástrojových mikrofónů bych zvuky analyzoval za pomocí nějakého software (Audacity?) a nechal si vykrasit nějaké frekvenční spektrum. Provedl bych několik měření s rozdílným namputím blány (nízko, středně, vysoko) a v závěru bych porovnal, zda ve výsledných grafech bude očekávaný rozdíl ve frekvenčních spektrech.

Jak se Vám to jeví? Zdá se Vám to smysluplné?

PhilipP píše:Měl bych možnost srovnat Sonor 2005 a Mapex Pro M.

Srovnání bych provedl třeba na jednom z přechodů - obul bych to do stejných blan a pokud možno shodně naladil. Další faktory jako rozdílné šrouby bych si dovolil oželet a nehrotil bych to...Primární účel je pouze seminárka ve třetěku na gymplu, žádné velké "vědátoření"...

Za pomocí nástrojových mikrofónů bych zvuky analyzoval za pomocí nějakého software (Audacity?) a nechal si vykrasit nějaké frekvenční spektrum. Provedl bych několik měření s rozdílným namputím blány (nízko, středně, vysoko) a v závěru bych porovnal, zda ve výsledných grafech bude očekávaný rozdíl ve frekvenčních spektrech.

Jak se Vám to jeví? Zdá se Vám to smysluplné?

Aha, já myslel, že to chceš psát na vejšce, čimž to teda nechci nijak shazovat

Jinak to, co píšeš vypadá docela zajímavě, smysluplně a výsledek mě i docela zajímá

jo - jako mikrovědecká práce v rámci gymplu to asi může bejt to pravé. Ono to vcelku nic moc nepoví, protože v tom budou hrát roli sebemenší detaily jako síla při úderu (asi by to chtělo pustit třeba míček z dané výšky, protože paličkou to netrefíš). Pak to naladění nebude jednoduchý - sladit stejně naprosto. Asi bych to provedl bez spodních blan pak i s nimi, budeš mít více grafů. Taky bych navrhoval rozdílnější bubny, z opačných cenových kategorií aby byli vůbec rozdíly patrné, přeci jen to nebudeš provádět kalibrovanou zkušební profi technikou ale po domácku, kde nebude taková citlivost záznamu a tím přesnost. Nezapomeň nám to tu ukázat až to provedeš a držim palce

Podle mě ale pak ve finále nebudeš moc říct, že ten zvuk byl takovej a takovej proto, že to byla třeba lípa. I kdybys měl stejně tlustý a kulatý korpusy a řešil jenom samotnej materiál, tak pořád máš hodně druhů dřeva podle místa, odkud se bere, podle třídy kvality a tak, a pak záleží, čim a jak je to lepený, jakym směrem sou léta dřeva vůči bubnu/vůči sobě atd. Takže teoreticky můžeš objektivně hodnotit třeba dva identický bubny z masívu, kde oba materiály (javor, bříza) budou splňovat nějaký určený kritérium kvality.
Spíš asi můžeš udělat něco jako: buben dělanej ze střední cenový třídy javoru, lepenej timhle a timhle způsobem z tolika vrstev se projevuje tak a tak, a až timhle způsobem ozkoušíš víc bubnů, tak můžeš udělat nějaký srovnání, najít společný rysy a pak se je pokusit nějakym způsobem vysvětlit.

No, bohužel to už neni aktuální, ale já dělal minulý rok práci na téma akustika dřeva... Bohužel 95% literatury bylo v angličtině, tak jsem se k využití dřeva na hudební nástroje ani po měsíci nedostal, ale snad se najde někdy čas a vrátím se k tomu . Jinak jsem se zabýval hlavně využitím akustiky dřeva v architektuře...od rodinných domů po koncertní síně, ale nic vědeckýho, spíš takový zajímavosti srozumitelné pro každého.