Sféra bubeníků

Ze zvukarske praxe se ke mne dostala myslenka ze tenkostenne bubny ztraci casem puvodni zvuk smerem k horsimu a udajne tlustsi steny meji casem zacit hrat lip. Tak by mne zajimalo, jaka je pravda. Detail ze drevo pracuje totiz zaprit nejde. diky za jakoukoliv informaci

Podle mě je to kokotina. Dřevo pracuje úplně stejně bez ohledu na tloušťku korpusu.

hubas: no konstatovani ze je to kokotina je mi s prominutim uplne k prdu ..

Kdyby nekdo radeji prispel jak drevo pracuje, tak by se dalo urcit jestli to je kokotina. Kytary z ucritych drev take ztraci svuj zvuk.

Ve dřevě jsou dva druhy vody, voda pevná a voda vázaná. Voda volná je obsažena v mezibuněčných prostorách ve formě páry a voda vázaná je v buněčné mebráně ve formě kapaliny. Sesychání je způsobeno úbytkem vody vázané, ideální je docílit stavu vlhkostní rovnováhy, tzn. konstantní vlhkosti, kdy dřevo vlhkost neuvolňuje ani z okolního prostředí nepřijímá. Obecně platí, že vlhkost se nejvíce uvolňuje v radiálním a tangenciálním směru, v podélném směru nejméně. Pokud přihlédneš k těmto faktům, které jsou platné bez ohledu na použité dřevo nebo počet vrstev-vč.tloušťky dýh, tak je zřejmé, že v thin-korpus 5mm probíhá úplně stejný proces jako v 10mm korpusu, což musí mít logicky za následek stejnou deformaci/zlepšení zvukového projevu bubnu. Úbytek vlhkosti (tím pádem i hmotnosti) v materiálu bude mít za následek snažší rezonanci.

mně jako blbci by to přišlo tak, že dřevo se bude časem rozkládat, a tak zatimco z hezky tlustýho korpusu se ti stane thin, thin korpus bude ještě slabší a bude ztrácet akorát hlasitost, ale to by bylo asi možný jenom u hodně starejch bubnů.

Jestliže uvažuješ takto, tak by to znamenalo, že tenké korpusy vyrobené ze stejného materiálu jako silnější jsou obecně méně hlasité, což bude patrně pravda, ale nevidím nic pozitivního. Hlasitost není nejdůležitější. Úbytek vlivem sesychání bude procentuálně stejný v 0,00.. prd mm.

...za předpokladu, že se jedná o kvalitní nástroj vyrobený z dobrého dřeva s ideální vlhkostí, tuším okolo 5%.

tenký korpusy jsou určitě méně hlasitý, na stránkách pearlu jsou na to grafy.

Hm, celkem logický.

Vlhkost je urcite dulezita, ale drevo snad musi jeste delat neco jinyho, ne ?
No, ja se poptam kamarada nastrojare a uvidim

Já myslel, že tenkostěnné bubny jsou hlasitější, např. DW jsou obecně hodně hlasité bubny a korpusy jsou velmi tenké...

No a myslíte,že úbytek vody znamená lepší rezonanci?....Vždyť vlhké se líp rozkmitá než suche ne?
A taky dřív kdysi kdosi tady na sféře zkoušel korpusy namazat vazelínou a prej maj lepší hutnější zvuk??
CO?

Vycházím logicky z předpokladu, že úbytek vody ve dřevě má za příčinu menší hmotnost korpusu a lehčí korpus znamená větší rezonanci...

To si vážně myslíte, že váha a rezonance jdou k sobě v přímé úměře?
Nešalte mě, nebo začnu tvrdit, že zvuk pohlcuje černochy.

To si opravdu myslím, lehčí=snáze rezonující
Lehčí korpus se při stejné síle úderu rozrezonuje více než těžší, proto i někteří bubeníci nepoužívají na malé tomy lité ráfky, protože zvyšují jejich hmotnost a tím negativně ovlivňují jejich rezonanci...snižují. Za tím si stojím.

Nu dobrá, skoro Ti i věřím.
Mimochodem, zvuk pohlcuje černochy.
Ale ne, možná na tom vážně něco je, ale nevěřím tomu, že to platí bezbřeze. Třebas 0,1 mm silný korpus podle mne nebude rezonovat silněji, než nějaký "normální.

Jestli jsme se do toho všichni trochu nezamotali... silněji-více-hlasitěji

Zamotali, pač nahoře někdo psal, že tenký bubny sou míň hlasitý a tady najednou rezonujou víc a sou hlasitější... Z toho teda moc moudrej nejsem...


A jestlil zvuk pohlcuje černochy, tak bych si měl skoro začít dávat bacha...

mozna tam jde o to, ze to sou dve ruzny veci: to, co nazyvate "rozrezonovani" a potom ta samotna rezonance... (jen tak tipuju, nic moc o tom nevim)

Omg.. to sme zas mimo- resonance je primo umerna poctu a cetnosti vrstev- ale na hlasitosti se nepodepisuje. Resonance se podepisuje vic na barve zvuku, protoze co vic resonuje, tak uvilnuje vic barev(nebrat doslova). Predstavte si kytaru- kdyby jste meli zatlumeny struny- tak to neco zahraje a chcipne, ale nebude to uvolnovat dalsi harmonicke slozky a podepise se to i na susainu. To jak bude hrat nahlas bude zalezet na plose, ktera bude jakkoliv resonovat a jak bude tlusta. Amatky taky hrajou nahlas a kde je barva, kde je susain ? nikde, protoze je to z shit dreva, ktery nerezonuje a jeste to ma navrtanej drzak(tlumeni). Drevo je dle meho dosavadniho (ne)vedeni porezni material, tak neni potreba brat jen plochy mezi vrsvami k predstave o resonanci. A co resonace lepidla? Grafy na pearlu jsou klasickou ukazkou tehle veci, ale je dobry je chapat. Co se tyka litych rafku, tak myslim ze prenosove vlastnosti AL, popripade FE+cokoliv(atd..) jsou ve spektru zvuku uplne nekde jinde nez u dreva- zaklepejte na stenu ponorky a drevene lodi... Zvukove ztraty bych tedy v tomhle segmentu nehledal. Kovove bubny maji dobrou hlasitost a resonanci, protoze kov dobre resonuje i pri vetsi tlustce. Asi tak zatim problematiku(nejspis spatne) chapu- ale uhly v hranach a dalsi veci budou urcite taky silene dulezity.

Zajímavé...jak tady padlo s tou hmotností....to se dost zvrhlo..ono rezonance záleží spíš na hustotě...co nás na škole učili o zvuku,tak těžší předmět(s větśí objemovou hustotou) se rozkmitá hůř než naopak......
Ale určitě to neznamená,když na buben dáš těžší ráfek,tak se buben stane těžším a přestane rezonovat
A potom s tou vodou,voda přece přenáší kmity lépe než vzduch(tohle tuším)...takže proto je možný že by mohlo fungovat to s tou vazelinou..když člověk udělá další vrstvu na bubnu z dosti tekuté hmoty...ale účinek určitě není přímo úměrný tloušťce vrstvy....
Ale stejně tady nesedí ani jeden z výše zmíněných teorií..protože voda přenáší zvuk lépe než dřevo...a voda ma hustotu 1000 a některý dřeva třeba 500..600...
No a ze stavařského hlediska,některý materialy(zvukový izolace)pohlcujou zvuk a hustotu maj určitě malou přece už blbej koberec...a nerezonuje
Takže pes bude zakopán jinde

Jako treba muj vibl od amatek je "mnohem" potisejsi nez muj soucasnej Pearl. Me pripadaj Amatky potisejsi.

2 Hugo Boss: Nevim presne na jakou teorii jsi se presne zameril, ale v kazdem pripade je to taky zajimavy. Jinak skusim jeste zjednodusit myslenku- resonance je schopnost uvolnovani barevneho spektra zvuku a sama o sobe udava delku dozvuku. Hlasitost vyplyva z poctu vrstev a jejich tlousky, ale s pribyvajici masou dreva ubyva resonance, protoze drevo energi rychlej pohlti. Tyhle dve veci jsou fakt. Plus reci pana reditele DW fabriky- Javor ma delsi susain nez Briza

Skuste zatlumit buben treba alobalem at vidite jak to tlumi... Tlumeni samo o sobe pohlcuje vibrace vetsinou svou porovitosti a je dulezite kam se umisti- na tele bubnu by nemelo zadnou efektivitu, tak se dava na misto kde se tvori zaklad zvuku. Rafky netlumi, protoze kdyz se zamyslite nad smerem zvukoveho vlneni, tak nemaji jak.

Dalsi detail- tenkostenne resonantni bubny az tak primy smer sireni zvuku, jako bubny s tlustymi stenami- vlneni je usmernovano jako u reflektoru. Sila jednim smerem. zatim co resonantni bubem muzeme prirovnat spise k zarovce

rift: No dobre to jsem nepodal spravne- amatky maj asi 5-6 vrstev, ktery sou tenky- barva a resonance tam neni kvuli tomu ze vyrobni technologie je na hovno.

Myslím, že to s tím litým ráfkem na malém tomu se může negativně podepsat na jeho rezonanci...na to, jak je ten malý tom lehký a ten litý ráfek těžký...