Důležitý je hrát i pro radost a odreagování - to nebolí, momentálně to potěší... ale neposouvá. Když pak ale uvidíš pokrok na sobě díky tomu cvičení co "bolí" tak to je trvalejší radost. Přibide i chuť cvičit.
<br>A stim časem mají problémy snas všichni. Ikdyž Koler v době kdy usilovně cvičil, byl fakt dobrej blázen. Tušim že to bylo nějak tak, že v 7 mu začínala práce a on stával v 5 aby mohl cvičit a pak přišel z práce a byl ve zkušebně asi až do 11. Pak taky řikal, něco jako že vynechal odpoledne jen když šel s holkou do kina...
Ale tohle vehementní cvičení má i stinný stránky, po určitý době, co to takhle praktikoval, tak začínal koktat a musel omezit cvičení, nevim jestli je to možný, ale vlastně jel jako stroj... Ale tím rozhodně neodrazuju od cvičení.Naopak. Cvičbě Zdar.
<br>A stim časem mají problémy snas všichni. Ikdyž Koler v době kdy usilovně cvičil, byl fakt dobrej blázen. Tušim že to bylo nějak tak, že v 7 mu začínala práce a on stával v 5 aby mohl cvičit a pak přišel z práce a byl ve zkušebně asi až do 11. Pak taky řikal, něco jako že vynechal odpoledne jen když šel s holkou do kina...
-
baskeez
- Pokročilý diskutér Sféry
- Příspěvky: 328
- Registrován: 23 pro 2003 22:46
- Bydliště: Praha,Kynšperk nad Ohří
To Archie:To o tom Kollerovi jsem taky četl,a myslim že to je fakt dost,podle mně 3-4 hodinky jsou fajn ale nejlepší je hrát tak 2 hodiny sám a pak 2 hodiny s kapelou.I když na "drumbum.com"je odkaz na stránku jistého Tony Roystera Jr.,kterýmu je 18 let hraje 15 let a jamuje si společně s Chambersem a Cobhamem na jednom pódiu,hraje fakt výborně jsou tam i ukázky jeho sól,no a tenhle človíček tam psal že trénuje hodinu! denně.Což mi při jeho stylu a dokonalosti nějak nejde do hlavy.I když talentu se meze nekladou:)
To baskeez: Právě že je to o tom co člověk to unikát a tím pádem to má každý jinak. Taky znám jednoho menšího nadějnýho ale klavíristu a ten cvičí deně fakt minimálně. Prostě asi velký talenti.
<br>Tony asi dostal velkej talent od Boha. A taky myslím, že je moc důležitý že je v tom už od 3 let. Když v tom prostě 15 let jseš a ještě k tomu těch patnáct let je převážně dětský věk kdy je vnímání hodně vysoký a navíc hoooodně velkej talent a taky v Americe jsou ty opdmínky krapánek jiný než u nás ... :)Každopádně Chambers a Cobham, to teda klobouk dolu.
<br>To Boodya: Až to dotáhnu tak se ozvu. Už mám stáhnutý part 2 a další docela rozumně rojetý. A ktěm školám... Chtěl bych si nějakou stáhnout, takže by mě pmohl hl. název. Asi hl. nějakých co jsou hodně rozšířený, aby šli najít. Jinak stylově jakoukoli. Je potřeba umět všechny
<br>
<br>Tony asi dostal velkej talent od Boha. A taky myslím, že je moc důležitý že je v tom už od 3 let. Když v tom prostě 15 let jseš a ještě k tomu těch patnáct let je převážně dětský věk kdy je vnímání hodně vysoký a navíc hoooodně velkej talent a taky v Americe jsou ty opdmínky krapánek jiný než u nás ... :)Každopádně Chambers a Cobham, to teda klobouk dolu.
<br>To Boodya: Až to dotáhnu tak se ozvu. Už mám stáhnutý part 2 a další docela rozumně rojetý. A ktěm školám... Chtěl bych si nějakou stáhnout, takže by mě pmohl hl. název. Asi hl. nějakých co jsou hodně rozšířený, aby šli najít. Jinak stylově jakoukoli. Je potřeba umět všechny
<br>
S tou "falešnou formou" to asi opravdu bude tak jak tady říkáte. Mám to úplně stejné! Někdy se mi daří cvičit každý den třeba 2-3 hodinky a 4-5 den mám pocit, že mi nejde vůbec nic. Pak přijde pauza (většinou nechtěná) a najednou mám pocit, že to jde samo : ) Takže asi na tom fakt něco bude. Vím však také, že někdy je dobré cvičit opravdu hodně, ale také si umět dát po nějaké době pauzu a nechat věci "usadit".
<br>Baskeez má pravdu, že nejlepší by bylo hrát tak 2 hoďky sám a 2 hoďky s kapelou. Já jsem se to loni snažil takhle praktikovat, alespoň částečně, abych nehrál jen s kapelou a cítím jistý pokrok, jak v souhře s kapelou, tak v celkové jistotě (k čemuž, mám takový pocit, má pravidelné cvičení vést hlavně).
<br>Baskeez má pravdu, že nejlepší by bylo hrát tak 2 hoďky sám a 2 hoďky s kapelou. Já jsem se to loni snažil takhle praktikovat, alespoň částečně, abych nehrál jen s kapelou a cítím jistý pokrok, jak v souhře s kapelou, tak v celkové jistotě (k čemuž, mám takový pocit, má pravidelné cvičení vést hlavně).
Roman Lomtadze říkal, že svého času cvičil každý den od rána do večera. Furt, bez přestání, včetně víkendů, i když se mu nechtělo. Vydržel to snad 2 roky! Je to však také poznat na tom, jak hraje.
<br>Bez absolutního nasazení a odevzdání maxima to asi fakt nejde. Nedovedu si představit, že tu hromadu věcí, které mám před sebou, se budu "normálním" stylem cvičení (tedy "jak to vyjde") schopen naučit do konce života! Štve mě to, ale nedá se nic dělat, člověk si musí vybrat, jestli chce 8 hodin denně cvičit, nebo raději chodit do práce, kde má každý měsíc jakž takž jistý výdělek. Pár profesionálních muzikantů znám a opravdu jim není co závidět co se týče ekonomického zabezpečení. Pro mne je tedy lepší dělat práci, která mě baví a slušně si v ní vydělám a veškerý volný čas (a většinu peněz) pak věnovat hraní. Nikdy nebudu nejlepší, možná ani dobrý bubeník, ale s tím už jsem se musel smířit: ) Navíc si mohu hrát naprosto cokoli a kdy se mi zachce, nikdo mě nenutí večer co večer do jazzových standardů jen proto, abych měl na žvanec chleba, mohu si dovolit hrát jakkoli nestravitelnou muziku....svoje nesporné výhody to má.
<br>Bez absolutního nasazení a odevzdání maxima to asi fakt nejde. Nedovedu si představit, že tu hromadu věcí, které mám před sebou, se budu "normálním" stylem cvičení (tedy "jak to vyjde") schopen naučit do konce života! Štve mě to, ale nedá se nic dělat, člověk si musí vybrat, jestli chce 8 hodin denně cvičit, nebo raději chodit do práce, kde má každý měsíc jakž takž jistý výdělek. Pár profesionálních muzikantů znám a opravdu jim není co závidět co se týče ekonomického zabezpečení. Pro mne je tedy lepší dělat práci, která mě baví a slušně si v ní vydělám a veškerý volný čas (a většinu peněz) pak věnovat hraní. Nikdy nebudu nejlepší, možná ani dobrý bubeník, ale s tím už jsem se musel smířit: ) Navíc si mohu hrát naprosto cokoli a kdy se mi zachce, nikdo mě nenutí večer co večer do jazzových standardů jen proto, abych měl na žvanec chleba, mohu si dovolit hrát jakkoli nestravitelnou muziku....svoje nesporné výhody to má.
-
Stan
Kauza Koler: No je to slozitejsi- to ze nekdo cvici tak dlouho to nemusi znamenat stoprocentne to, ze se to promitne tak radikalne na konecnym vysledku(vseobecne vzato) ale pokud ho to bavilo tak proc ne.
<br>Jinak to, ze nekdo hraje 15 let a ze hraje kvalitne, tak to mi prijde logicky v poradku, ikdyby mel denne investovat do cviceni hodinu tak to musi za tu dobu mit dobrej dopad(zajimalo by mne jestli ted cvici hodinu nebo celou dobu cvicil to je taky podstatny).
<br>Ja osobne cvicim tak dlouho dokud to vydzim , ale stejne v kuse dyl nez 14 dni bez denni pauzy nevydrzim.
<br>Jinak to, ze nekdo hraje 15 let a ze hraje kvalitne, tak to mi prijde logicky v poradku, ikdyby mel denne investovat do cviceni hodinu tak to musi za tu dobu mit dobrej dopad(zajimalo by mne jestli ted cvici hodinu nebo celou dobu cvicil to je taky podstatny).
<br>Ja osobne cvicim tak dlouho dokud to vydzim , ale stejne v kuse dyl nez 14 dni bez denni pauzy nevydrzim.
-
baskeez
- Pokročilý diskutér Sféry
- Příspěvky: 328
- Registrován: 23 pro 2003 22:46
- Bydliště: Praha,Kynšperk nad Ohří
To Archie:S tím věkem je to pravda,když hraješ od tří let,tak hraješ pořád a nevíš co je pivo,holky a různý jiný aktivity kterejma se zabavuješ když seš starší,to je podle mně největší výhoda toho věku.Jsou ti 3 roky a jediný co znáš jsou bubny,to musí bejt nářez:)Určitě skoukni http://www.tonyroysterjr.com
-
baskeez
- Pokročilý diskutér Sféry
- Příspěvky: 328
- Registrován: 23 pro 2003 22:46
- Bydliště: Praha,Kynšperk nad Ohří
To Stan:Myslim,že nemáš pravdu,přece to,že někdo hraje 15 let nemusí logicky znamenat že je dobrej.To jak se posunuješ ve svym umění hrát není závislý na tom jak dlouho hraješ,ale jak efektivně využiješ čas na zkoušení.Můžeš klidně hrát 15 let,ale když budeš každou zkoušku hrát jen to co ti jde,to co už umíš,tak se nic jinýho nenaučíš ani za 20 let.Znám spoustu bubeníků,který hrajou třeba 10 let,ale kluk co hraje 4 roky by zahrál líp než oni.Takže mi to nepříjde tak samozřejmný.
Také bych byl pro. Klidně to přeložím, anglinu používám denně v práci, nečinní mi žádné větší problémy. Takže pokud někoho něco zajímavého napadne, napište to tady, já to pak dám dohromady a odešlu Tonymu. Osobně by mě také zajímalo co a jak hraje. Viděl jsem v Modern Drummer-u fotku jeho bubnů a byl to strašlivej vehikl : )
Napadlo mě, mohli bychom z toho udělat pravidlo. Zajímavé dotazy zajímavým bubeníkům, já to budu překládat a zkoušet sehnat kontakty na ta "slavná" jména : ) Kdyby z toho něco dobrýho lezlo, mohli bychom se pokusit nechat to publikovat třeba v Muzikusu, aby se trochu šířilo "bubenické evangelium" i mezi lidmi, kteří nemají přístup na internet : )
Ještě k tomu Kollerovi: viděl jsem jej párkrát hrát a nijak mne nenadchnul, ALE na druhou stranu, on hraje jen to, co hrát má, nic zbytečného navíc a to je, já myslím, v naprostém pořádku! A to, co má hrát, hraje v pohodě a snadhledem. Ano, také jsem slyšel zprávy o tom, že mu to na koncertě ujíždělo a tak, ale buďme upřímní, nemůže "blbej den" přihodit komukoli z nás? To, že x let cvičil 8 hodin denně neznamená, že musí předvádět šílenou technickou ekvilibristiku. O tom přece bicí, obzvláště v tom, co dělá Koller, nejsou. kdyby hrál jazzrock tak dejme tomu, ale v pop-rocku musí být kvalitně sedící druhá, čtvrtá a nazdar!
<br>Uvědomil jsem si, že hraní by vůbec nemělo být o předvádění technických schopností hráče. Od toho jsou sóla předváděčky, nikoli písničky. na druhou stranu nelze techniku zanedbávat, neboť nám umožňuje se s nadhledem a maximální kontrolou nad nástrojem vydat do jakýchkoli hudebních zákoutí. Nedávno jsem se nacvičoval novou skladbu, kterou jsme s kapelou dali dohromady a chtěl jsem ji pojmout opravdu jednoduše, maximálně účelně a šlapavě. Vůbec to není jednoduchá věc, ruce i nohy mi chtějí neustále vyplňovat všechny šestnáctiny a člověk to musí doslova hlídat, aby hrál úsporně a přitom absolutně přesně a precizně. Je neuvěřitelné, jak náročné to je! S tímto vědomím mám před sebou ještě moc dlouhou cestu a opravdu přestávám přezírat ty "jednoduché" bubeníky právě alá Koller apod. Důležitý je groove, drive, nápad, přesnost, nikoli počet not.
<br>Uvědomil jsem si, že hraní by vůbec nemělo být o předvádění technických schopností hráče. Od toho jsou sóla předváděčky, nikoli písničky. na druhou stranu nelze techniku zanedbávat, neboť nám umožňuje se s nadhledem a maximální kontrolou nad nástrojem vydat do jakýchkoli hudebních zákoutí. Nedávno jsem se nacvičoval novou skladbu, kterou jsme s kapelou dali dohromady a chtěl jsem ji pojmout opravdu jednoduše, maximálně účelně a šlapavě. Vůbec to není jednoduchá věc, ruce i nohy mi chtějí neustále vyplňovat všechny šestnáctiny a člověk to musí doslova hlídat, aby hrál úsporně a přitom absolutně přesně a precizně. Je neuvěřitelné, jak náročné to je! S tímto vědomím mám před sebou ještě moc dlouhou cestu a opravdu přestávám přezírat ty "jednoduché" bubeníky právě alá Koller apod. Důležitý je groove, drive, nápad, přesnost, nikoli počet not.
Mě osobně jsou taky bližší bubeníci, kteří mají ve hře napětí, dobrý načasování ran, dobrej tah, nadhled a hudební kreativitu(tím myslím ve správnou dobu podpořit ten daný nástroj správnými údery, podpořit song). Ale myslím, že takový bubeník musí chápat skladbu jako takovou i aranže s nadhledem, musí to být fakt muzikant s talentem pro vnímání hudby. Do určitý míry to vše jde naučit, ale vždy je to o invenci toho dotyčného. Souhlasím s Radimem a říkal mi to i můj učitel že se k tomu nadhledu a všemu zmiňovanému bez cvičení techniky nelze přiblížit. Poslední dobou přemýšlím nad tím, že dobrý bubeník nemůže být jen bubeník, musí fakt chápat hudbu. Resp. je dobrý se rozvijet i jiným směrem a třeba hrát na nějaký harmonický nástroj, nejlíp na klávesy. Vlastně i na konzervatořích jsou ty obory takhle pojatý a rozvijí toho člověka komplexně. A S bicíma se často učí právě klávesy. Je to jedinečný propojení pro komplexní rozvoj.
<br>Moc bubenků neznám, ale když tak tady o tom píšu tak nemůžu prostě nezmínit jméno Chad Smith (Red hot chilli peppers). Tam to prostě je.
<br>S těma dotazama bubeníkům je so skvělý nápad a můžem třeba začít i u Českých, aby to nebylo pro začátek tak jazykově náročný
<br>Moc bubenků neznám, ale když tak tady o tom píšu tak nemůžu prostě nezmínit jméno Chad Smith (Red hot chilli peppers). Tam to prostě je.
<br>S těma dotazama bubeníkům je so skvělý nápad a můžem třeba začít i u Českých, aby to nebylo pro začátek tak jazykově náročný
Ufff, ja nevim co bych mel zase jako spravce delat, uz zadne dalsi funkce, prosim : ) Jsem v tom strasne nesystematicky, navic se na net nedostavam pravidelne. Napadlo me, ze bychom si nekdy mohli dat sraz nekde u piva (asi hlavne bubenici z Prahy), ale vzhledem k tomu, ze vsichni radeji cvicime nez chlastame tak by s tim byl asi trochu problem, co? : )))