1) Hrál jsem na bubny 4 měsíce a měl jsem hrát tátovo bratranci na svatbě. Díky tomu jsem se naučil žít ve zkušebně a musím se pochválit, že to bylo na poslech docela v pohodě. Jinak jsem tim přišel o živé panenství a díky tomu jsem v klídku odehrál další koncert
2) Dneska jsem byl někdy odpoledne vzbuzen po příšerný chlastačce tátou, kterej mi řikal, že se známýmu narodila dcera a uspořádal akci a žádá nás abychom tam hráli
Já debil vylitej jsem to odkejval 
No bylo to strašný, ale jsem rád, že pár songů, který jsem se chystal si poslechnout jsem poznal až v momentě kdy jsem je hrál. Ještě že signály pro konec písničky u nás v kapele fungujou, protože jsem občas fakt nečekal, že ještě něco bude, třeba refrén a když to neznám, tak nevim no
Ale jo, hodlám jít i do dalších zběsilostí a osvědčilo se mi pravidlo, že když písničku poserem, nikdo nebude nadávat, že z toho vzejde improvizovaný sólo na bicí
A co vy?
Říká se, že ženy toho vydrží víc, než muži 
