jak se měnil zvuk

[wlken]

mám dotaz - mohl by mi někdo odborně pojednat o vývoji zvuku bicí soupravy v průběhu let?? od rock'n'rollu přes hard rock a heavy metal a punk až po dnešní styly...To by mohlo být zajímavé počtení,ne??

[Polymorph]

no to je dost zajímavej dotaz, ale taky hodně širokej a nevím jestli tu je na sféře někdo tak bubenicky vzdělaný že by byl schopen ho vysvětlit.

[gogo]

mám dotaz - mohl by mi někdo odborně pojednat o vývoji zvuku bicí soupravy v průběhu let?? od rock'n'rollu přes hard rock a heavy metal a punk až po dnešní styly...To by mohlo být zajímavé počtení,ne??

Ne že bych se chtěl stavět do role Vzdělaného z Polymorphových slov, snad následující řádky takhle nikdo nebude brát. Ale prostě je to dobrá otázka.

Věc jde hrubě zjednodušit na etapy, které se ovšem vzájemně prolínaly a hranice nástupu a zániku je jen velmi přibližná:

- Pokud pomineme historii vzniku bicí soupravy, která by nás hnala až do počátku 20. století a v jejímž zvuku hrály důležitou roli wood blocky, tympány apod., období 50. až začátku 70. let bylo ve znamení otevřeného, středně vysokého až vysokého ladění oboustranných jednovrstvých blan (kůží a od roku 58 plastických) a větších průměrů tomů (12"-16") s proměnným vztahem k velikosti šlapáku (od bigbandových 28" až po be-bopové 18"), tlumeného pouze filcovým páskem a hraného měkkými filcovými beatery.
V malopartovém hraní byl kladen u činelů důraz na hru špičkou paličky, crash údery nebyly ještě rozlišovány podle typu činelu. Činely byly používány měkké 14“-20“ medium (z hlediska dnešního typového značení), vyjímečně swish, nebo čína.
Typický zvukový model je Buddy Rich, Max Roach, Gene Krupa, Elvin Jones, Roy Haynes, Tonny Williams za jazzový břeh, na druhé "rockové" straně třeba ranný John Bonham, Mitch Mitchell, Ginger Baker...

Dále období poloviny 70. let až první poloviny 80. let:
Příklon k basovějšímu, kratšímu a "mlaskavému" ladění, etapa jednoblanných bubnů bez spodních rezonančních blan, mnohdy drastické vytlumení šlapáku a zalepování tomů a virblu, firmy na tento trend zareagovaly olejovými blánami (Evans Hydraulic), dead ringy, dvojitými Pin Stripe atd.
Experimenty s plastickými a kovovými korpusy bubnů. U činelů výraznější rozdělení úlohy crash versus ride, nástup běžného používání čín (v nyní používaném umístění prosadil čínu Billy Cobham).
Zvukový model např. ranný Steve Gadd, Gary Chester, Roger Taylor, Cozy Powell, Phil Collins, Nick Mason, ranný Terry Bozzio...
.Na konci 70. let do situace paralelně vtrhly elektronické bicí, které značně zamíchaly karty výrobcům akustických bubnů.
Následovaly reakce experimentálními akustickými nástroji, které měly elektronickým zvukům konkurovat. Dodnes se úspěšně používají roto-tomy, naopak třeba šnekovité bubny Staccato upadly ve stoupu času.
Podle mého soudu nejúspěšnějším experimentátorem a kombinátorem elektronických a akustických zvuků byl v tomto období Bill Brufford.

Následoval věk hlubokých korpusů tom tomů, návratu dvou šlapáků (ty předtím používal už ve 30. letech Louie Bellson, v 60. třeba Billy Cobham a Ginger Baker), podladěných hlubokých virblů a estetika celkově pleskavých krátkých zvuků bubnů dohalovaných výrazným efektem ořezaným gatem. V činelech Heavy Ride, průrazné heavy crashe, belly atd... Zástupci mohou být Lars Ulrich, Uli Kush, Dave Lombardo, Peter Kriss.

Na sklonku 80. let naopak výrazný příklon k "perkusivitě" a přirozené akustice soupravy. Začaly se používat malé tom-tomy od 8", tenké picollo virbly, splash činely.
Průkopníkem splashů byl Stewart Copeland, dalším typickým zástupcem této éry je třeba Manu Katché, Steve Smith, Vinnie Colaiuta, Dave Weckl.
Od poloviny 90. let můžeme sledovat návrat k otevřeným laděním, nástup extrémně okrajového ladění a používání atypických rozměrů a typů bubnů a činelů, nezvyklých kombinací oblanění (reakce na samplery a loopy).To vše na jedné straně, ortodoxní návrat k starým způsobům přístupu na straně druhé.
Typičtí zástupci by tu mohli být například Tony Verderosa a Johnny Rabb za tábor experimentátorů, Billy Martin nebo Bill Stewart za tradicionalisty. Mezi nimi stojí výrazní techničtí hráči jako Thomas Lang, Marco Minnemann, Marwin Smith, nebo Virgil Donati, kteří si zvukově berou hned z několika zmiňovaných období. Kam půjde vývoj dál uvidíme-).

[acibuk]

Moc pěkně shrnuté. A nevíš náhodou jak to vypadalo s prkusemi? Ten vývoj jak jsi ho tady popsal vcelku znám, ale nikde jsem se nedočetl jak se vyvíjely třeba conga, bonga atd.

díky

[gogo]

Moc pěkně shrnuté. A nevíš náhodou jak to vypadalo s prkusemi? Ten vývoj jak jsi ho tady popsal vcelku znám, ale nikde jsem se nedočetl jak se vyvíjely třeba conga, bonga atd.

díky

Dotaz na změny zvukového ideálu v průběhu let se týkal soupravy a myslím, že po právu. Představa o zvuku perkusí se narozdíl od soupravy během posledních padesáti let příliš neproměnil. V osmdesátých letech sice přibyly některé nové nástroje, jako plastové "cowbelly", dřevěný "rhythm-box", dobře znějící nástroje z acousticonu a jiných nových materiálů, umělé kůže s důvěryhodným zvukem, plastické blány na darboucce... Ale to je právě to: V perkusích se vždy nakonec má nový přístup co nejvíce přiblížit tradiční představě o zvuku. Třeba mě ale někdo opraví, pojďte do toho

[Hugo Bos]

Chtěl sem jenom dodat,že s malejma průměrama(8,10) došel až Steve Gadd(což mě docela překvapilo,páč sem ho za"hardwaroveho"průkopníka nikdy nepovažoval),a bylo to až v roce 89,nebo 92.....jen tak pro zajímavost..

[sasa]

pěkný, já jenom nakousnu koktejlové soupravy: dřív dost oblíbená alternativa k velkým "stage setům" byly tzv. koktejlové soupravy, dělali je celkem tradiční výrobci jako Rogers, Slingerlanad, Gretsch myslím, že jich pár udělal i ludwig a další... - koktejlový set byl většinou složenej z jednoho činelu (dneska by se to dalo nazvat jako maličkej ride/crash) kotle, nebo malýho kopáku, který stál a virblu, který byl přimontován buď k tomu kotli nebo k tomu kopáku (http://www.cocktaildrum.com/learn/carltonsmall.jpg jako příklad)- jejich obliba vzrostla během 2.sv.války, kdy Gene Krupa s jeho big bandem udělal bubny celkem populární záležitostí, přišla válka a stále víc muzikálních těles vznikalo jako tria, nebo malé skupinky muzikantů. vznikal tzv. be bop, ekonomická situace byla špatná a marketing firem, který jsem jmenoval, se začal soustředit i na nezaplněnou mezeru levných souprav pro začínající bubeníky - koktejl sety...
bohužel v marketingu platí, že kvalitu určuje vždy ten nejlepší a nejznámější, tak koktejlové sety nikdy nebyly "in" na úkor velikánů doby - Krupa, Rich, a další ufouni- dneska se k těmhle setíkům vrací výrobci jako yamaha, peace, DW, a další, jedinej dalo by se říct, že celosvětově známej bubeník, kterej zastupuje Cocktailové soupravy je chlapík z kapelky Stray Cats - a to Slim Jim - má signovanej bubínek od Peace...
(to jen tak na okraj) jestli o koktejlovejch soupravách víte někdo něco víc, tak napište, mě by to celkem zajímalo....

[Hugo Bos]

Hm,nečekal sem že na kokteilovou soupravu hrajou i normální lidi....a divím se že i DW,něco takovýho podporuje.Docela rád bych viděl,jak to od nich vypadá...
třeba to jpg od saši...ta sada je jak pro děcka...

[sasa]

ještě k poslednímu "Gogovovu" příspěvku, hele co je to ten rhytm box? neni to takovej ten Cajon? taková ta zvukolibá krabice? něco jak reprák akorát to nemá blány, (je to prostě dřevěná krabice)a spíš taková perkusní záležitost???
( http://www.musiciansfriend.com/srs7/g=p ... id/441482/ )

[gogo]

ještě k poslednímu "Gogovovu" příspěvku, hele co je to ten rhytm box? neni to takovej ten Cajon? taková ta zvukolibá krabice? něco jak reprák akorát to nemá blány, (je to prostě dřevěná krabice)a spíš taková perkusní záležitost???
( http://www.musiciansfriend.com/srs7/g=p ... id/441482/ )

Jo, jo, to jsem myslel. Zábavný předmět-)

[gogo]

Chtěl sem jenom dodat,že s malejma průměrama(8,10) došel až Steve Gadd(což mě docela překvapilo,páč sem ho za"hardwaroveho"průkopníka nikdy nepovažoval),a bylo to až v roce 89,nebo 92.....jen tak pro zajímavost..

Když ubereš ještě 10 let a tu 8", tak je to tak...

[Hugo Bos]

Seš si jistej,mám za to,že sem to někde čet,nebo tuto inf, získal od důvěryhodnýho zdroje.
Tak pokud si nejsi na 100pro jist,Že to bylo fakt už 1979,tak bych to někde zas vyhledal.
Mám za to,že spolupracoval zrovna s yamahou...s těma korpusama...

[gogo]

Seš si jistej,mám za to,že sem to někde čet,nebo tuto inf, získal od důvěryhodnýho zdroje.
Tak pokud si nejsi na 100pro jist,Že to bylo fakt už 1979,tak bych to někde zas vyhledal.
Mám za to,že spolupracoval zrovna s yamahou...s těma korpusama...

No rok sem rok tam, každopádně na videoškole Up Close, která je z roku 1983 hraje Gadd už na Yamaha Recording Custom ve svém klasickém setu s malými rack tomy, začínajícími 10". Tehdy ještě (firemní smlouva/nefiremní smlouva) s 5" virblem Ludwig Supra-Phonic.
Na pokračování In Session z roku 1985 už má 6,5" Yamahu a zvuk je proti tomu Ludwigu podle mě pěkná placka. Ale je to relativní, tehdy vládnul jiný zvukový ideál. Na In Session má na tomech tupé olejové Evans Hydraulic a vypadá velmi spokojeně-))
Jo a taky mám pocit, že desítku tom-tom měl Gadd už na slavné nahrávce Fifty Ways To Leave Your Lover od Simona s Garfunkelem, kde má ten legendární groove s rudimentem rozloženým do soupravy. Ale který je to přesně rok? No každopádně začátek osmdesátek

[Polymorph]

KDyž jsem vybíral bubínek kterej pořídím do soupravy tak byl mezi favoritama i Gaddův signifikant a je to fakt šílená sušina, je to slyšet i na těch nahrávkách, ten bubínek nemá prakticky žádnej přezvuk, trochu mi připomínal zvukem pochodový bubny.

[Radim]

Hugo, kdyz kouknes na tuto adresu ( http://www.intrepidsoftware.com/gadd/news.php ) tak v sekci Photo Gallery lze najit par fotek ze sedmdesatych let, kde Gadd desitku tomik ma. Alespon odhadem "od oka" to tak vypada.

[gogo]

Na 10" tom hrál začátkem 80. let taky Peter Erskine - tenkrát v různých partách s "končícím" Pastoriem. Je zajímavý, že Gadd i Erskine tenkrát nosili jako jevištní image prouhatý námořnický tričko-))

[Radim]

S Erskinem mam desku od W.R. "Night Passage". Sice neni moc cenena, ale je to masakr! Jo a s tema trikama mas pravdu - mam pujceny starsi Modern Drummer a tam je vyfoceny Erskine prave z teto doby s Weather Report a fakt ze jo! : ))) Ale jinak od W.R. hlavne "Heavy Weather", to je proste maximalni! Zawinul v rozhovoru rika, ze "Birdland" mel puvodne byt shuffle, ale pak se priklonili te "rovne" verzi. Tak si rikam jak malo by stacilo, aby z te skladby pripadne nebyl hit (to je hypoteza! ), nebo aby zdaleka neznela tak jak zni a jak ji vsichni znaji.

Jo a Methenymu ta pruhovana tricka zustala dodnes

[gogo]

S Erskinem mam desku od W.R. "Night Passage". Sice neni moc cenena, ale je to masakr! Jo a s tema trikama mas pravdu - mam pujceny starsi Modern Drummer a tam je vyfoceny Erskine prave z teto doby s Weather Report a fakt ze jo! : ))) Ale jinak od W.R. hlavne "Heavy Weather", to je proste maximalni! Zawinul v rozhovoru rika, ze "Birdland" mel puvodne byt shuffle, ale pak se priklonili te "rovne" verzi. Tak si rikam jak malo by stacilo, aby z te skladby pripadne nebyl hit (to je hypoteza! ), nebo aby zdaleka neznela tak jak zni a jak ji vsichni znaji.

Jo a Methenymu ta pruhovana tricka zustala dodnes

Tak to se povedlo!! Já jsem slyšel nedávno Birdland hraný někým právě v shuffle úpravě a říkal jsem si, jak je to dobrý-)

[sasa]

"SHUFFLE JE METLA BUBENÍKŮ" -míněno v dobrém
(sasa 8.4. l.p. 2005)