Poloprofesionalne vs. profesionalne

[Slowmeda]

se budem snažit z těch bubnů dostat ten svůj zvuk a trvám si na svém, že to pro ostatních 99%(posluchačů, průměrných zvukařů, kolegů kytaristů...atd) to bude téměř neznatelný rozdíl.

Dlouho jsem nečetl duchapřítomnější příspěvek. Je to přesně tak, náš kytarista mění teď aparáty protože se v tom hledá a já vim kulový (když to nepoví a nesoustředíme se na to) a to na kytaru hraju taky. U bubnů je to fakt stejný. Je to tedy poznat když jsme si na zkoušce vyměnil mapex Q za původního supraphonica tak bylo zle a hned na mě celá kapela spustila, ale to je extrémní rozdíl, jinak 100% souhlas s citovaným příspěvkem.

[Radim]

Dlouho jsem nečetl duchapřítomnější příspěvek. Je to přesně tak, náš kytarista mění teď aparáty protože se v tom hledá a já vim kulový (když to nepoví a nesoustředíme se na to) a to na kytaru hraju taky. U bubnů je to fakt stejný. Je to tedy poznat když jsme si na zkoušce vyměnil mapex Q za původního supraphonica tak bylo zle a hned na mě celá kapela spustila, ale to je extrémní rozdíl, jinak 100% souhlas s citovaným příspěvkem.

Také souhlas s mupetem. Člověk, který je zvyklý na svůj nástroj a má jej nějak naladěný, se snaží tento zvuk dostat i z jiných nástrojů. Když hraji jednou za čas na cizí škopky a nedostanu z nich zvuk ani trochu blízký tomu svému, jsem v prdeli. A nejde ani tak o rozestavění a velikosti (vždycky to "nějak" trefím), ale skutečně o ten zvuk, který mi chybí a který splynul s těmi písničkami a který se snažím marně dostat z půjčeného nástroje. I proto mám problém zakomponovat cokoli nového do soupravy. Mám prostě pocit, že vše, co potřebuji, už mám a pokryju veškeré možné spektrum a to co nepokryju, to stejně nepotřebuji (ultramegamasobasso šlapáky, řezavé funky virbly). A každý virbl, který se mi dostane do rukou, se snažím naladit tak nějak stejně. Občas mám pocit, že mám v tomhle směru malou fantazii a že jsem zvukově příliš konzervativní, ale ono je to možná jen hledání toho "svého" zvuku, na který jsem si zvykl.

[Vojta Horák]

V podstatě souhlasím s názorem, že každý hledá svůj zvuk.
Ale nesouhlasím, že není patrný rozdíl u jednotlivých kytarových aparátů. Ale jelikož jsme sféra bubeníků a ne strunatců, ponechte toto bez povšimnutí.

[DUMP]

Ale nesouhlasím, že není patrný rozdíl u jednotlivých kytarových aparátů.

Přesně, mě tenkrát v Kainu opravdu dostal zvuk vašeho basáka, a hádám, že pod 100 000kč člověk takovejhle zvuk nenajde, a to sem přes zvuk basy spíš laik.
Na druhou stranu, zajímavá věc je třeba to, že náš kytarista si občas na některý pasáže při nahrávání schválně bere kytaru za cca 4000 (myslim Focus, nebo Shark), kterou kdysi někde koupil jeden kytarář, kterýmu přišlo, že to byl zvláštní kus, hrající jako drahá kytara, a ještě jí zapojí přes nějaký ne úplně nejlepší kombo a výsledek je hodně překvapující. Já se ve zvuku kytar docela orientuju a napoprvý sem neměl šanci poznat, že je to nahrávaný na levný vybavení.

[DNK]

Ale jelikož jsme sféra bubeníků a ne strunatců, ponechte toto bez povšimnutí.

Nenechám. Náš kytaristá též hledá zvuk, ale své názory nechává v klidu zrát a nespěchá. Prvně používal zkreslovadlo z nějakýho toho pomrdanýho kombíčka, pak kreslil Marshallem, taky se mu to nezdálo a zkreslení Peavey Delta Blues se mu líbilo víc. Pak si pořídil Carl Martin PlexiTone, co nějakej borec upravil (JRC 4558DD). Říkal jsem si, že to už je fakt nejvyšší třída, že nic moc lepšího nesežene. No, ale pak jednou přinesl VH Relief od Václava Hudečka, postavil jej vedle Carla Martina......Nebe a dudy, to se nedá jinak říct. Martin zněl jako chrastítko. Nevim, zda bych si toho všiml bez upozornění, ale když to dal vedle sebe, diametrální rozdíl byl patrnej. Ne nadarmo na krabici od efektu Václav Hudeček napsal Custom Tuning....

[Sam Jr.]

sory, že nebudu pokračovat o kytarách

někdo kupuje nástroj na imidž, někdo podle svýho idolu, někdo je experimentátor a hledá a střídá nástroje třeba celej celej život než nalezne, někomu stačí zvuk kterej si přinese sebou v rukách a nohách a spokojí se pak s kde čím ...

jestli se v našich podmínkách vyplatí investice do profi nástroje?
já si třeba splnil pubertální sen a úplně mě to vyklidnilo v otázkách jakej nástroj hraje nejlíp, nehrálo by tam to ještě líp, co která značka zas vymyslela a vychvaluje ve svým katalogu do nebes atd. prostě absolutní klid, už řeším jen vlastní hru (a že je a bude co řešit do konce života).
že nástroj nevyužiju na 100%? že nahrávám ve studiu jednou za rok a stejně všechno přesamplovávám? že koncert hraju na vlastní bicí tak 1 z 10? hraju v prostorech, který se k hraní akusticky snad vůbec nehodí a svěřuju se zvukaři, kterýmu bych nejraději od pultu vyhodil a zvučil to sám? že na bubnech mám rok starý blány, který už rozhodně nedovolují z nástroje vymáčknout maximum ani kdybych to uměl? že sem byl se starým nástrojem vlastně spokojenej a nic mě na něm nevadilo? že kromě bicích ve svých letech nic jinýho nemám? nebo že bych si vlastně takovej nástroj ani nezasloužil? seru na to, mám prostě klid

[VladikS]

Souhlas. O novejch bicích přemejšlim každej den. A pak se s chladnou hlavou zamyslim nad tim, že na účtě jsem na nule, že nahrávám jednou za rok, že neumim pořádně hrát, že si bicí na většinu koncertů nevozim, že to ani neumim naladit, tak proču koupovat drahej nástroj....

K tomu vnitřnímu klidu jsem sice ještě nedospěl, ale snažim se . Maximálně až něco našetřim tak koupim nějakej javor střední třídy a bude vymalováno.

[Vojta Horák]

Já na kytary už reagovat nebudu, nejlepší co jsem slyšel byl předělanej Vibrolux od Fenderu z roku 60 něco. A je to jiný. Jenže jak píše Sam, kde to využijeme... leda tak pro vlastní potěšení, jenže koneckonců proto přece hrajeme, že? (alespoň většina z nás)

[pete77]

sory, že nebudu pokračovat o kytarách

někdo kupuje nástroj na imidž, někdo podle svýho idolu, někdo je experimentátor a hledá a střídá nástroje třeba celej celej život než nalezne, někomu stačí zvuk kterej si přinese sebou v rukách a nohách a spokojí se pak s kde čím ...

jestli se v našich podmínkách vyplatí investice do profi nástroje?
já si třeba splnil pubertální sen a úplně mě to vyklidnilo v otázkách jakej nástroj hraje nejlíp, nehrálo by tam to ještě líp, co která značka zas vymyslela a vychvaluje ve svým katalogu do nebes atd. prostě absolutní klid, už řeším jen vlastní hru (a že je a bude co řešit do konce života).
že nástroj nevyužiju na 100%? že nahrávám ve studiu jednou za rok a stejně všechno přesamplovávám? že koncert hraju na vlastní bicí tak 1 z 10? hraju v prostorech, který se k hraní akusticky snad vůbec nehodí a svěřuju se zvukaři, kterýmu bych nejraději od pultu vyhodil a zvučil to sám? že na bubnech mám rok starý blány, který už rozhodně nedovolují z nástroje vymáčknout maximum ani kdybych to uměl? že sem byl se starým nástrojem vlastně spokojenej a nic mě na něm nevadilo? že kromě bicích ve svých letech nic jinýho nemám? nebo že bych si vlastně takovej nástroj ani nezasloužil? seru na to, mám prostě klid

tak to je krásný

[Medák]

Sam to řekl moc pěkně!
Dobrý pocit ze skvělých bubnů je k nezaplacení, o tom žádná. Ale kupovat každý druhý rok jinou soupavu (když to přeženu)jen proto, že moje oblíbená firma udělala novou top řadu? Na to kašlu!
To Dump: Jestli se tomu manažerovy ty Saturny nelíbily proto, že jsou takový kulatý a hodně basový. Artstary zrovna považuju za top (ve svý době to byla alternativa ke Starclassicům) - jsou to hlasitý, průrazný bubny, vhodný do hodně hlasitý hudby. Mají více vrstev než Saturny, je to jiný typ bubnů, jiný zvuk, ale neřekl bych, že jsou horší nebo lepší. Já jsem třeba na Saturny hrál nedávno, jsou to super bicí, ale nechtěl bych je - to už spíš Oriony

[DUMP]

Mě se ty Artstary taky dost líběj, sou dobrý na silový hraní a třeba kopák se mi z pozice hráče líbil víc, než u Saturnů, ale při nazvučení prej fungoval líp kopák od Saturnů. Jinak ten zvukař musí Artstary vždycky dodělat a Saturny nechal rovný, nic nemusel ekvalizovat.

[Jan]

Mám dojem, že přestože hraju teprve na druhou soupravu, dostal jsem se do podobně blaženého stavu jako Sam. Březové pacifiky sice nikdo za profesionální sadu nepokládá-ani já sám, ale abych sám sebe opakoval: Když je nástroj lepší, než hráč, je to zbytečné a když je hráč lepší než jeho nástroj, je to škoda. Takto nahlíženo by byl nesmysl, abych si přál něco lepšího. I po rocích mě ty Pédépéčka umějí překvapit pěkným a neslyšeným zvukem, zvukaři je mají rádi, každý buben má několik pásem, v nichž dobře zní a navíc vypadají tak pěkně, že i kdybych byl marnotratnej, tak se s nimi nebudu nikam stydět. Čas od času mě napadne, zda bych nechtěl Déwéčka nebo Recordings, ale když jsem k sobě dost upřímnej, musím si odpovědět, že vlastně ani ne. Pokud by se zrovna nejednalo o koupi, kterou by byl nesmysl odmítnout, připadal bych si jako hovado.

Trošku jiné je to s činely a bubínkem. Zatímco tomy a kopák hrají tak dobře, jak je naladíte a jaký jste hráč a zbytek jsou nevýznamné rozdíly, u bubínku a činelů je každá stokoruna slyšet. Tady jsou dobré nástroje nejenom radost, ale i výraz určité úcty k posluchačům a spoluhráčům. Poslouchat dvě hodiny crash Solar je k uzoufání. Píšu samozřejmě o tom, co jsem si přijal za vlastní sám pro sebe. Budete-li mě někdo chtít pozvat na koncík, kde budete hrát na mizerný činely, samozřejmě rád přijdu!

A zvláštní je, jak na mě platí ten Mupetův přesnej postřeh: I když jsem každý ze svých bubínků naladil tak, aby to nejvíc vyhovovalo jeho charakteru, stejně jsem byl překvapen, jak podobně ty virbly zněly. Stejně tak jsem naladil javorový tom Gretsch, abych zjistil, že jsem se trefil do stejného tónu, jaký ladím už dlouho na desítce u pacifiků. Zkrátka asi opravdu máme každý nějaký etalon, kterému se chceme přiblížit a dobré nástroje jsou dobré proto, že to umožňují. A znovu a znovu mě udivuje, jak se na tom pravém zvuku téměř nikdo s nikým neshodne. Dávno na srazu v Kamenici jsem měl pocit, že můj nově oblaněnej kopák hraje ze všech, co tam byly, nejlíp-což mi nikdo nepotvrdil, Adrub mě při každém setkání peskuje, ať si ty tomy naladím jinak, a ani s Radimem, se kterým se shodneme na všem, se neshodneme, jak má znít virbl. No jo.

[Pavlišta]

sory, že nebudu pokračovat o kytarách

někdo kupuje nástroj na imidž, někdo podle svýho idolu, někdo je experimentátor a hledá a střídá nástroje třeba celej celej život než nalezne, někomu stačí zvuk kterej si přinese sebou v rukách a nohách a spokojí se pak s kde čím ...

jestli se v našich podmínkách vyplatí investice do profi nástroje?
já si třeba splnil pubertální sen a úplně mě to vyklidnilo v otázkách jakej nástroj hraje nejlíp, nehrálo by tam to ještě líp, co která značka zas vymyslela a vychvaluje ve svým katalogu do nebes atd. prostě absolutní klid, už řeším jen vlastní hru (a že je a bude co řešit do konce života).
že nástroj nevyužiju na 100%? že nahrávám ve studiu jednou za rok a stejně všechno přesamplovávám? že koncert hraju na vlastní bicí tak 1 z 10? hraju v prostorech, který se k hraní akusticky snad vůbec nehodí a svěřuju se zvukaři, kterýmu bych nejraději od pultu vyhodil a zvučil to sám? že na bubnech mám rok starý blány, který už rozhodně nedovolují z nástroje vymáčknout maximum ani kdybych to uměl? že sem byl se starým nástrojem vlastně spokojenej a nic mě na něm nevadilo? že kromě bicích ve svých letech nic jinýho nemám? nebo že bych si vlastně takovej nástroj ani nezasloužil? seru na to, mám prostě klid

Můžu Tě ujistit, že v blaženém stavu spokojenosti ( do smrti už jiný nástroj neřeším, řeším jen hru ) jsem byl za svoji dosavadní hráčskou kariéru už 3x ( myslím od doby kdy jsem si mohl poprvé finančně dovolit špičkový nástroj), vždy po 5-6 letech mne začaly nahlodávat pochybnosti zda na těch novinkách opravdu něco není a nejdéle do 10 let jsem měl nástroj jiný. Takže přeji pevnou vůli....

Jinak se vším co píšeš souhlas.... Kéž by tak šlo si všechny svoje nástroje nechávat a po 30 - ti letém pátrání se vrátit k tomu, který ti seděl nejvíce... Nástroje střední třídy od top modelů při živém hraní a zvučení pozná pouze dobrý zvukař, kolegové z kapely a posluchači nikoliv...

Koupě kvalitního nástroje je opravdu více otázka pěněz než hráčského umění. Spousta mladých a výborných muzikantů, kteří muziku berou vážně a pokouší se s ní živit, by si zasloužila kvalitnější nástroj než na jaký díky svým muzikantským příjmům mají. A zase jiným by místo DW Exotic klidně stačila souprava levnější. Ale na druhou stranu znám lidi, kteří vyhazují peníze za daleko dražší hračky ( pohled manželky) než je luxusní bicí souprava. Takže to, jestli je mé hráčské umění na úrovni používaného nástroje vůbec neřeším ......

[Moleek]

Osobně si myslím, že pokud si to někdo může dovolit a vážně umí dobře hrát, tak i když je se zvukem spokojen, tak třeba jednou za 10 let by "měl" upgradovat už jenom proto, že jsou nové technologie, nové vychytávky a moderní bicí bude mít určitě rychleji a pohodlněji postavené a nastavené.
Je fajn, že mám léty prověřený bubny, ale pokud musím šroubovat tři šrouby, abych si nastavil přechod o pár cm jinak, tak je to napováženou, jestli nezainvestovat

[Sam Jr.]

2 Pavlišta: nikde sem nepoužil "dosmrti" tohle tatík prohlašoval a musel se zapřísáhnout máti, když v 83. roce kupoval nový Amátky a to na ně prej tak 5 let čekal, než se vůbec dostaly do výroby a od té doby to porušil už počtvrté - z toho jsem dostatečně poučen. ale rozhodně ten brouk při pořízení hi-endový sady škrábe míň než při té střední třídě

[Pavlišta]

Osobně si myslím, že pokud si to někdo může dovolit a vážně umí dobře hrát, tak i když je se zvukem spokojen, tak třeba jednou za 10 let by "měl" upgradovat už jenom proto, že jsou nové technologie, nové vychytávky a moderní bicí bude mít určitě rychleji a pohodlněji postavené a nastavené.
Je fajn, že mám léty prověřený bubny, ale pokud musím šroubovat tři šrouby, abych si nastavil přechod o pár cm jinak, tak je to napováženou, jestli nezainvestovat

Opomínáš, že všechny nástroje tříd profi a semiprofi se rozhodně po 10 letech nerozpadají a z mechanické stránky už na soupravě a HW ( pokud opomenu vysněnou nafukovací ) moc nevymyslíš a když už , tak jejich účel je víceméně marketinkový.... Co se týká Amátek, tady upgrade doporučuju, protože jejich mechanická stránka je velmi špatná.

[Moleek]

Opomínáš, že všechny nástroje tříd profi a semiprofi se rozhodně po 10 letech nerozpadají a z mechanické stránky už na soupravě a HW ( pokud opomenu vysněnou nafukovací ) moc nevymyslíš a když už , tak jejich účel je víceméně marketinkový.... Co se týká Amátek, tady upgrade doporučuju, protože jejich mechanická stránka je velmi špatná.

Mno tak jasně Nejde o to, že by se to rozpadalo (zejména korpusy samotné - na hardwaru se zub času MŮŽE podepsat, i když je velmi kvalitní).
Ale neříkej mi, že například kulové klouby, nevrtané tomy atd se používají na profi nástrojích od nepaměti (Hehe pouštět se do takové diskuse bez znalosti je odvážné, ale dyštak se nechám poučit a uznám, že po dosažení určitého vrcholu není potřeba upgradovat a člověk to dělá čistě pro potěšení)

[DNK]

Jane, číst tvoje příspěvky je fakt radost. Vládneš slovům, chválím!

[Kajda]

Můj upgrade byl Amati (myslím, že ten nejstarší typ) - Yamaha DP - Mapex M-birch - Mapex Orion. Na ty M-birche jsem hrála asi 2 roky a byla jsem naprosto spokojená, ale stejně jsem si říkala, že bych si třeba za rok chtěla pořídit ještě nějaké "lepší" bubny. No a do toho se naskytla nabídka těch Orionů, tak jsem neodolala Netvrdím, že ty bubny nepošlu třeba za nějaký rok do světa a nepořídim si nějaké jiné, ale každopádně mě teď poslední dobou netrápí otázka upgradu
Rozdíl mezi poloprofi a profi z mého pohledu je takový, že ty profi bubny mají bohatší zvukové spektrum, plnější tón, dají se snáze ladit ve více polohách, dají se i snáze nazvučit (ale zase jsme u toho, že NEJVÍC záleží na tom, jak si je ten hráč naladí). Pak jsou různé HW vychytávky (viz např. pojízdná kolejnice na nevrtaném kopáku na držák tom holderů), uchycení šroubů atd.
Měla jsem také možnost hrát na stejném pódiu (dokonce na víc) se stejným zvukařem a aparátem i na ty Yamahy, M-birche a Oriony a rozdíl tam je - hlavně v plnosti zvuku. Když jsem poprvé vzala na hraní Oriony, tak to mí spoluhráči sakra poznali, že prý šel ze zadu mnohem větší tlak.

No ale všeobecně ... souhlasím s názory, které tady zazněly ...

[Radim]

Mno tak jasně Nejde o to, že by se to rozpadalo (zejména korpusy samotné - na hardwaru se zub času MŮŽE podepsat, i když je velmi kvalitní). Ale neříkej mi, že například kulové klouby, nevrtané tomy atd se používají na profi nástrojích od nepaměti (Hehe pouštět se do takové diskuse bez znalosti je odvážné, ale dyštak se nechám poučit a uznám, že po dosažení určitého vrcholu není potřeba upgradovat a člověk to dělá čistě pro potěšení)

No ale ta mechanická stránka přece není na bubnu to nejdůležitější! Mám starýho Ludwiga, na kterém je špatně úplně všechno (blbne struník, povolují se šrouby), ale prostě HRAJE. Když se mi na mechanice povolí kloubový držák, tak jej vyměním za jiný, ale není přece důvod měnit kvůli tomu celou soupravu, pokud ta souprava hraje skvěle.

[DUMP]

Měla jsem také možnost hrát na stejném pódiu (dokonce na víc) se stejným zvukařem a aparátem i na ty Yamahy, M-birche a Oriony a rozdíl tam je - hlavně v plnosti zvuku. Když jsem poprvé vzala na hraní Oriony, tak to mí spoluhráči sakra poznali, že prý šel ze zadu mnohem větší tlak.

Přesně tak. Nebubenický publikum sice přímo nepozná, jestli hraju na Saturny, nebo třeba Sonor Force 3005, ale stejně tak přímo neřeknou, že něco trošku kulhá atd. Ale obojí vnímaj a podle toho maj z bubnů špatnej nebo dobrej pocit. A pokud investuju desítky hodin, abych výsledek co nejvíc zlepšil, tak mi přijde přirozený investovat i peníze do zvuku.

[mupet]

ano..ano...ano..
tohle vše je pochopitelné...ale vemte tento příklad: na jednom ze svých dvd hraje Martin Vajgl na úplně levnou řadu MAPEXU a hraje mu to? myslím že joo... a na druhou stranu znám pár "bubeníků" (závorky=sarkasmus) které posadíte za DW...recordingy...atd a pořád to bude špatné...i onen posluchač si řekne...nějak to kulhá...

[DUMP]

Tohle je samozřejmost, kterou tu nikdo nevyvrací. Já tu jenom tvrdim, že do výslednýho zvuku je ideální investovat nejenom čas, strávenej cvičením, lazením, experimentováním ale i finanční prostředky. Za normálních okolností bude průměrnej bubeník vždycky znít líp třeba s Pearl Masters, než s Exportama, za předpokladu dobrýho nalazení obou souprav, standartního zvukaře a hudby, která má klasický požadavky na zvuk. Pod pojmem "průměrnej bubeník" už rozumim někoho, kdo má přehled a je zvyklej hrát jak na drahý, tak na levný soupravy.

[Kajda]

ano..ano...ano..
tohle vše je pochopitelné...ale vemte tento příklad: na jednom ze svých dvd hraje Martin Vajgl na úplně levnou řadu MAPEXU a hraje mu to? myslím že joo... a na druhou stranu znám pár "bubeníků" (závorky=sarkasmus) které posadíte za DW...recordingy...atd a pořád to bude špatné...i onen posluchač si řekne...nějak to kulhá...

Když bude Martin Vajgl hrát na staré Amátky, stejně mu to bude znít líp, než když já budu hrát na nejlepší bubny na světě
To ale tady přeci neřešíme. Původní otázka zněla, jaký je rozdíl mezi poloprofi a profi sadou.

[DNK]

. Původní otázka zněla, jaký je rozdíl mezi poloprofi a profi sadou.

Tu profi si může dovolit jen minimum z nás.