Trio vzniklo již před deseti lety a je tudíž zřejmé, že celkem dlouho ucházelo mé pozornosti. Není se čemu divit, muziky je dneska strašně moc, bohužel ne vždy se dá poslouchat. Nic takového ale nelze říci o uskupení Niacin, které je výjimečné hned v několika ohledech. Jako první vás trkne do očí složení: John Novello (klávesy), Billy Sheehan (basa), Dennis Chambers (bicí). Poslední dva asi není potřeba zde představovat, nicméně i první týpek je velmi zajímavý. Chcete-li se o něm odzvědět něco více, podívejte se na tuto stránku, kde velmi hezky popisuje, jak přišel ke svým hammondkám. Krásné a inspirativní počteníčko, opravdu ... 2B3 or not 2B3 ... skoro jako pohádka.
... a pohádka pokračuje. Inspirován zvukem a možnostmi starých hammondek hledá někoho, s kým by uskutečnil svoje hudební představy. Našel výše dva zmíněné "kluky" a vznikl Niacin. Jen vsuvka - Niacin je to samé jako B3 a pokud nevíte, co to je, podívejte se na výše uvedené stránky
. No a tito tři kluci si dali za cíl dělat muziku, jaká se dnes už nedělá - další výjimečnost. Inspiraci hledají v 60. a 70. letech a snaží se, aby jejich muzika byla stejná. Samozřejmě, že stejná není, ale inpirace tam je a je to výborné. Aby toho nebylo málo, tak vůbec nezpívají a rozhodně to není na škodu! Podívejme se ale na jejich tvorbu...První deska vyšla v roce 1996 a jmenuje se "Niacin". Je plná pěkných hutných skladeb a vyjadřovat se k ní příliš nebudu, protože obsahově je téměř shodná s videem popsaným dále (stejně jako živé CD "Live" - 1997). Následující "High Bias" (1998) se mi zdá zvukově i obsahově velmi podobná. Nemohu říci, že by mne nezaujala, ale nebere mne zkrátka tolik jako deska první, možná za to může ta podobnost. Za zmínku stojí basová exhibice "Slapped Billy" a velmi se mi líbí "Montana". Třetí desku "Deep" (2000) jsem zatím nesehnal, takže vám k ní mnoho neřeknu. Stránky uvádějí, že poslední počin je živá nahrávka "Blood, Sweet & Beers", ale k té jsem se ještě nedostal.
Záměrně jsem vynechal čtvrtou desku "Time Crunch". Za prvé proto, že k ní jsem se dostal první a za druhé proto, že už je na ní vidět posun trochu jinam. Zvuk je konkrétnější (čitelnější, osobně se mi líbí méně) a celkově deska vyznívá moderněji než ty předchozí. Je svižnější a taková trochu "lehčí" - je na ní určitě i více not
. Přesto je stále cítit inspitace starou muzikou a deska je výborná. Začíná našlápnutou a strhující skladbou "Elbow Grease" a pokračuje stejně strhující "Time Crunch". Následuje valivá "Stone Face" a ještě valivější "Red". "Invisible King" má nádhernou melodii, vysloveně mne zaskočila - nevím proč, ale hodně mi připomíná Cobhamovu "Walking In Five". Deska opět zrychluje a pokračuje funkovou "Daddy Long Leg", zase valivou "Hog Funk" a opět krásnou "Glow". Poslední tři skladby v celkem svižném tempu uzavírají toto našlápnuté LPčko. Zkrátka: dlouhé době zase jedna deska, která se dá poslouchat celá. Výjimečná je tím, že dnes se něco takového vidí jen málo...Poslední věcí, kterou jsem od Niacinu zatím sehnal, je video záznam koncertu "Live at Blue Note Tokyo". Záznam otvírá rychlá pecka "No Man's Land" s pěknou pomalou vložkou uvnitř a pokračuje krátkou basovou exhibicí "Clean Up Crew". "Do a Little Dirty Work" je groove, který mne posadil na prdel a zatím posadil na prdel taky každého dalšího, komu jsem ho ukázal. Pro mně jednoznačně nejlepší věc, valivá řezničina s perfektně posazeným rytmem, to miluju. Následuje uklidňující "I Miss You" - nikdy jsem netušil, jaká se dá ve třech udělat obrovská plocha v tak pomalé skladbě. "One Less Worry" a malé basové vystoupení je předzvěstí masakru, který přijde v "Hell to Pay". Basové sólíčko Billyho Sheehena v této skladbě mne vyvedlo z mylného dojmu, že mne po několika několika shlédnutých záznamech z Bass Day (pořádá V. Wooten) už nic nepřekvapí.
Tyto jeho dvě tři minutky jsou podle mne vrcholem koncertu. Až vás zase někdy nasere váš basák, ukažte mu toto. Velmi dynamická, uklidňující i strhující a hlavně zatraceně inspirativní pasáž. Nedá se to popsat, musíte vidět nebo slyšet, raději však vidět. Jinak všimněte si změn rytmu v této skladbě a hlavně toho, co mu jako doprovod při sóle hraje bubeník. Následující skladba "Pay Dirt" s perfektním úvodem kláves vezme rychlý spád někam, kam byste to nečekali. V následující "Klaghorn" se blýskne sólem i Dennis (zdržím se komentáře). Předposlední hravá a zajímavá "Birland" připraví vynikající prostředí pro poslední absolutní nářez jménem "Niacin". Vidět to naživo, tak se asi pos....
Jestli jste získali dojem, že mne to video dostalo, tak je ten dojem zcela správný. Tihle hoši se trefili do mého vkusu - netajím se náklonností ke starší hudbě, v pohodě se obejdu bez zpěvu a taky vyznávám heslo "čím méně lidí tím lépe". Viděl jsem toho už celkem dost, ale toto mne po dlouhé době fakt dostalo. Muzika ve třech jako vyšitá, plná, hutná, zajímavá, nápaditá, to se prostě musí vidět. Člověk žasne i nad tím, co ti lidi dokáží na pódiu bez všech těch studiových serepetiček. Po poslechu studiovek jsem byl na video celkem natěšený,ale zároveň trochu skeptický, jak to dopadne. Dopadlo to perfektně - tohle video je jejich nejlepší kus. Sežeňte si to a kochejte se také.
Protože jsme na sféře, neodpustím si vyjádření k Chambersovi za bicími. Osobně tohoto bubeníka příliš nemusím - na můj vkus moc sype a často se mi to zdá bezhlavé. Zkrátka mne nebere, i když je to řezník a to já rád. Tady se ale viditelně krotí, je to krásně vidět hlavně na výše uvedeném videu. Dává tím trochu prostoru ostatním a není to na škodu věci, naopak. Tímto projektem si částečně získal zpět mé sympatie, přestože jeho sólové vyjádření mne ani tady neoslovilo. Ale jinak hraje tak, že toho není moc, má to hlavu a patu a je to zasr... dobré. Dal jsem si závazek, že až moje kapela bude šlapat stejně jako v "Do a Little Work" nebo "Elbow Grease", zhubnu o dvacet kilo
. Takže to je ode mne k této kapele vše. Chcete-li o ní vědět více, podívejte se na stránky kapely a jejich členů:
http://www.niacinb3.com/
http://billysheehan.com/
http://keysnovello.com/
http://www.dennischambers.com/
A hlavně - sežeňte si nahrávky a užijte si je. A napište těm klukům (kontakty mají na webech), ať se někdy staví i k nám - já už se na to chystám!
